(šuměnka, 12.10.2024, basne)
V tom ráji Múz a okřídlených koní
kéž sejdeme se jednou pro potěchu…
Tam sedneme si na oblačnou střechu
a pohladíme hřívy, co se honí
tam ruku v ruce bez žádného spěchu
počkáme na plody, co vzejdou na jabloni...
V tom ráji básníků a povětrných paní
kéž staneme se souhrou v melodiích…
Tam čas ač plyne, zvony neodbíjí
a vzduch se dýchá volně bez zklamání
tam tváří v tvář zhmotněné utopii
dojdeme k splynutí, až přijde doba zrání…
V tom ráji sejdeme se my a jistě také oni
až sami v sobě najdeme svůj nadhled, ironii…