(neptolius, 11.11.2024, basne)
Loučím se s pocity lásky
Když každé ráno hladil sem tvé vlásky
Loučím se pohledy plné naděje
Bojuji se sebou, napohled dělám, že se nic neděje
Začalo to jednoho rána
To, když opodál zakrákala první vrána
Z noční služby unaven se vracím
V loži, ona a on a já venku tiše zvracím
Zasáhlo to tvrdě jako dýka
Život rozpadá se na jednotlivá lýka
Den, proměnil se na noc náhle
Teď prodlužuješ dobu odchodu
Žít nebo zemřít
Rukou, svoji nebo rozchodu
Opouštím vás mějte všichni svobodu...