(Niška, 31.12.2024, basne)
Nepolapitelnost žití
jak čilé ještěrky v rukou
co se nořily v oleji.
A pastely nevýslovné krásy
řinčely očima rosy bílé růže
tající dech zvedal vlnku
nekonečné hladiny potůčku
chtěl vrátit nebi hvězdu
bláhovec.. nevěděl
že spojení noci a dne
je tichem neuchopitelného.