(Ďábel sám, 26.03.2025, basne)
Hodiny běží každému jinak
jinak jsou také nataženy
tělo je krunýř, takový bivak
platí to pro všechna pokolení.
A my se hádáme o idejích
tak jako děcka na písku
táhneme život po kolejích
po všech těch ztrátách i zisku.
Cílová stanice Pohřební háj
snad bude mezi stromy
tak si tu ještě na život hraj
stále jen slepý a nevidomý.
Pochopíš pozdě proč mizí čas
v honbách za vládou cen
proč visí kůže a šedne vlas
a vlastní lidskost dána je v plen.