(J's .., 20.09.2025, basne)
stal jsem se legendou něžných dívčích krajin
kam už nezabrousím
po milování se věnuji bájím
a pak se bojím
jestli vůbec ostří signálů leskne srdce ve vzduchu
tobě visí slova na uchu?
až zalistuješ diářem
který vypráví o životě hvězdářů
zázracích
a vzkříšení světců
pardon
vědců
*
a potom hladovým přízvukem se dovídám
že už tě brousit nechcu
a že i zlaté konektorky jak náušničky zůstanou ticho
sprostý obrázek na stěně
žádnou legendu nemá?
v brnění v hradu zapomnění
elegán v černých brýlích pozoruje tvoje poodhalené břicho
básník už každou chvíli
by chtěl ještě víc
i vyhrnovat triko
žel já s okem nezřím v dílně ani kalendář slečen svůdných tvarů
nic nečtu
a chybí mi i žena
která navštěvuje faru?
…
tak prostě nevěřím že ještě uvidím ta poprsí kovového věna!
azimuty
diagramy
úhly a polarizace
a na slunci se rozpaluješ
sama
jak parabolická anténa
a v noci má začínat éterická romance