(Dixie Bechert, 18.04.2007, basne)
Nad střechami mraků svítíš
Křídla lehce popálená
Kdo naučil tě létat?
Pod okapem rybích šupin sníš
Kůže vrásčitá a vláčná
Kde vzala se tvá první vlna?
V kamnech sopek žhavě topíš
Nad komínem žádný popel
Když po Tobě šlapou, tiše mlčíš.
Jak získalas tu sílu?
"Země!"
Z oken mého nitra foukáš
V dlaních rozplyneš se
"Matko!"
Co teď zbude ze mě!?
/Slunce roztaví tělo v popel,
řeka ho splaví do Tvých útrob/
Z Tebe i můj popel vzešel.
Kdo dal mi tě myšlenko?
"Má Země!"