(SAP, 27.03.2013, miniaturahricka)
Já si jen tak píši,jen si hraji a ja si posloucham a řvu do těch nebes,rvu si vlasy z těla,krvácím z řezných ran,neutuchající bolest,slast,smutek,zloba.Bože asi Tě nesnáším,bože zabijíš mě snad,nejsi,nevěřím,proklínám-tento svět.Nečum tak a čti tyto řádky,toto volání,pomoc?Ne nechci už být,nechci snít,nechci už se o vás bát,budu zase lhát.Mám snad rád?To víš že jo.Miluji a ty ani nevíš co je závislost,ty netušíš jak se měním,jak si vzdychám,jak křičím,lásko má,vrat se do mých očí,domých věčných přání.Jo ještě tepu,jěště vás přežiji,ještě neskonám,ještě tu jsem.Neboj se a podlehni mým černým myšlenkám,pojd do spár mých,pojd a já tě obejmu a ty konečně poznáš věčnost,tmu a nekonečnou nenávist.Jdi!