a nazdar

(Frr , 15.03.2019 , ostatni)

dutá  píseň  zmlkla

mezi kameny

mezi  slepejma

 hvězdama

co  civěj

do  prázdnýho

Vesmíru

léta  šedivim

léta

mi  narůstá

teřich

můj  oteklej  pupík

vhozenej

doprostřed  řeky

místo  bóje

léta  všecky  lodě 

se  mi  vyhýbaj

léta  o  záplavách 

stoupám  vzhůru

a  oba  břehy

se  přede  mnou

rozestupujou

léta  otročím

jediný  neděli

léta  otročím

modrýmu  z  nebe

léta  otročím

modrýmu  zvonu

rána

ale  na  ranní

nepudu

nepudu

  tlačej  mě  boty

nepudu  nikam

venku  mě  pálí

beďar  slunce

v  zátylku

nad  mym  hrbem

probzdim  se

střevem  Země

k protinožcům

/nevadí, že vás houpu ?/

únavou  lehnu

když  mě

vzbudí  želva

odjedu  na  ní

naklást  vejce

do  horkýho

písku

óó  bezmezí

vodstev

óó   a p e i r ó n e

obzorů....

zalezu  do

penálu

schovám  se

ve  vlastnim

otevřenym  hrobě

schovám  se

před  upocenym

límečkem

panychíd

uvíznu  ve  zdviži

věže  ze  zažloutlý

slonoviny

uvíznu

mezi  devátym

patrem

a  věčností  nebe

pokálenýho

m l č e n í m

p t a c t v a    n e b e s k é h o