Jen tak... voňavé Vánoce!

(Helen Zaurak, 22.12.2019, ostatni)

 

Mám ráda muziku, obsahuje v sobě něco hluboce lidského, ale také dotýká se samotného nebe. Hrávala jsem kdysi poměrně hodně a intenzivně na klavír, a přestože klavír již dávno nemám, k hudbě stále tíhnu, mnohem víc než k psanému slovu. Hrát na hudební nástroj je fantastickým dobrodružstvím, ale také objevováním sama sebe, dotýkání se svojí duše. Jsou i vzácné chvíle, kdy máte pocit jako když rozmlouváte s bohem... nebo se procházíte po neznámé, čarokrásné a tajuplné planetě, nacházíte podivuhodnou krajinu a v ní život, který nikde jinde není - je vám blízký, přátelský, stáváte se součástí vysněného světa, ale jen na okamžik, než tóny odezní. A tak hrajete (či posloucháte) znovu a znovu, dokud planetu neprozkoumáte...

Vím, že tu je především literární sešlost lidí, přesto prosím, dovolte mi podělit se s Vámi o poslech hudby, co v posledních dnech mě nejvíce zaujala, i kdyby jen pár tónů se někomu z Vás líbilo, bude mi nesmírným potěšením. 
Tak tedy, vybrala jsem k poslechu hudební skvost, který mi doslova učaroval zjevně jednoduchou kompozicí, avšak charakteristickou přísnými matematickými pravidly, které určují pohyb hlasů, délku melodie a frází, a mnohem více... Srdečně děkuji za případné sdílení  :-)

Vážení a milí, přeji Vám voňavé a poklidné, snivé Vánoce, v kruhu těch, které máte rádi. 
 
 
 
https://www.youtube.com/watch?v=Pk0cAciEuIY
Arvo Pärt - Fratres
  
_



A ještě si dovolím přidat text, který jsem již dříve vkládala, ale tak nějak mi přišlo na mysl, že se k předvánočnímu času hodí, lepší nemám...
_



Za časů nepamětných,
nebe nebylo nad zemí,
nesvítily hvězdy,
vzduch byl hladov tažných ptáků,
prázdné lesy divé zvěře,
nebyl člověk ani vísky,
v celém kraji opuštěném
marně hledat cit či úsměv...
Pochmurné a tiché jako duch,
hladové jak oči vlků,
bědovaly
bezrozměrná země,
nestvořené nebe,
kol dokola nic...
Tu z pusté prázdnoty kdos
Tajemný a skrytý vyšel,
s tísní v srdci,
chvěje se a hoře,
živým slovem prvně mluvil:

Budiž světlo!

stvořil vesmír
a s ním slunce jas a barvy mlhovin,
v červáncích zrána vody se leskly,
vzduch byl sytý luznou vůní,
myšlenky jak hejna ryb či ptáků
s přišlým jarem tančily,
z hlíny povstal člověk...

Od těch dob nás poutá k zemi,
v touze k nebi povznáší,
možná chodí mezi námi,
snad promlouvá v duši...
je-li,
skryt se usmívá,
nebo pláče slzy...
_



https://www.youtube.com/watch?v=2Vv-BfVoq4g
Ed Sheeran - Perfect  :-)

 

www.liter.cz