Automat č. 19.

(Papagena , 02.02.2018 , ostatniproza)

Pnoucí se provazce liján tepen, hrnoucí se skrze vlákna dechberoucích pamětí lidstva do nejposlednějších nervových zakončení.


Roztřepené nitky emocí, škrábající po něžných dotecích v modrých duhovkách

pro něžné zakončení orgasmu.

Synkopa, teskně se odráží na rozfoukaných pampeliškách,


do květu daleko smýkající se dělohy neoplodněných duší.


Neohlížejí a neohlídají sebe, jiné, jen budoucí květ zmaru bosého pokolení.


Proč ukládaly ohyzdnou recesi znovuzrození do klonů?