(Hadrák, 11.07.2014, poezievproze)
To vytříbené klišé, zakrýt oči, ústa beze slov pást by se snad mohla. Těla zraků zbavená omezeně si hledají alternativy, vždy najdou. Klást jména bezelstná jen pro objevy z dálek a jimi se přivolat k sobě, blízkosti chtění, intimna, ty poznávat v důležitostech nad hmat se smysly napjatými do maxima. Takže blízkost, mít tě zase a opět a kousek od sebe. Ničím nezkreslenou , že oči tak lžou, zjistit jejich nepotřebnost dá tolik práce abych tě konečně uviděl. Poznal skutečné obrysy siluet, při nich si kreslit jaká jsi a jak reaguješ na tema zhasnutí. Jak zbystřit sluch, vnímat skorem neslyšné srdce pumpující touhy naší dvojce zúčastněné.