(Malá mořská víla, 26.03.2017, poezievproze)
motýlům prvním opřelo se slunce do krajkoví
drozdi, budníček i pěnice
si novou píseň zpívá
po včelách hučí v jívách
ta mladá, pylem obtěžkaná
do vody padá
to štěstí
být u ní dřív, než došla síla
teď křídla svá v trávě si suší
vylekaná
snad náklad pylu donese
rodu svému dřív
než slunce k horám západním
svou hlavu položí si
tam potůčky i s raky
cestu klikatí si
tam
Kde domov můj