(AndreaM, 04.08.2017, poezievproze)
Ten pocit
kdy vyklouzneš z ručníku
jen tak
jak Venuše
právě zrozená z mořské pěny
a v zápětí se opět
zanoříš do průzračné vody
v jejíž lesklé hladině
se tou dobou
už zhlíží jen rozmarný měsíc
ležérně se povalující
v prachových peřinách
Ten pocit
kdy dlaněmi rozčísneš
to hladké zrcadlo
na tisíce třpytivých vlnek
a chladivá voda
svým dotykem
při každém tempu
rozmazluje tvou rozpálenou
kůži
Už jen pro
ten pocit
stojí za to
ještě i v půl desáté večer
vyběhnout ven
a oddat se koupeli
pod nebeskou klenbou