(Philogyny1, 04.12.2017, poezievproze)
Do letošní zimy se spouštím po vnitřním konci
nálady
nakonec čisté přistání v knihách
Načítám kožní nemoci psů
Stařeckou demenci
Mám všechny příznaky obou problémů
ó, jaké překvapení, madam zase čte
Kde bydlí lidské duše?
voní jen vzdáleně
po skořicových šnecích a
jablkovém punči a taky
slyším jaro
morseovkou neúnavně vytlouká
píšťalky z naslouchací vrby
dobře, že jsi
ochutávám. na špičce jazyka cítím sůl
budoucích slz
usmíváš se, tak nějak zvláštně, pomalu
než posté zavolá moje máma, ještě
mne poznává
scénický tanec bez kořenů
vyvrátí první vítr
Pamatuj
a přestaň si kousat ty nehty
básni má milená...