Lov na krokodyla

(*F*O*r*e*S*T* , 28.07.2007 , povidky)

Je tomu již dávno, co jsme se s Lůďou rozhodli vyjet na nebezpečnou cestu na lov krokodýlů. Jeli jsme proto do Amazonského pralesa, kde je největší výskyt těchto nebezpečných tvorů.
Po příjezdu mi bylo divné proč si Petr sbalil pouze Rybářskej prut, aritmetický tabulky, maso na gril, traverzu, jablko, dvě pletací jehlice a příručku na lov jelenů, ale popravdě jsem to ani moc neřešil a leštil jsem hlaveň mé nové sneiperky.
Dalšího dne jsme se rozdělili a každý jsme šli na různou stranu řeky. Já jsem našel krásné místo s výhledem na řeku. Posadil jsem se a čekal. Čekal jsem hodinu, dvě, tři – až jsem tam nakonec strávil 9 hodin bez jediného náznaku, že by zde byli nějací krokodýli. Znechucen jsem odešel zpět do hotelu, kde už ale seděl Lůďa a akorát stahoval krokodýla. Bylo mi divné, jak ho ulovil a tak mi začel vyprávět.
„Přišel jsem k řece“ pravil „Kde jsem předpokládal výskyt krokodýla a tak jsem nahodil prut. Jenže na prut krokodýla nechytím, tak jsem začal grilovat to maso, abych ho přilákal.. Ale než je to maso ugrilovaný, tak to chvíli trvá a abych si zkrátil to čekání, tak jsem si sedl k tomu prutu, chytal ryby a četl jsem si ty aretmetický tabulky. Jenže aritmetický tabulky jsou hrozně nudný čtení, tak jsem usnul. Mezitím se ugrilovalo to maso, krokodýl ho ucítil a vylezl ven. Tam mě uviděl a chystal se mě sežrat, jenže pak uviděl aritmetický tabulky a začal číst. Ale aritmetcký tabulky jsou hrozně nudný čtení tak usnul. Ale kdo dřív usne, tak se i dřív vzbudí. Tak jsem se probudil a vedle sebe viděl spícího krokodýla. Musim říct že jsem se hrozně vyděsil. Alew zachoval jsem chladnou hlavu a vzal tu pletací jehlici a bodl ji krokodýlovi do oka. Jenže pletací jehlicí krokodýla nezabiješ, takže se ten krokodýl akorát vzbudil a byl děsně nasranej. Takže mě začal honit. Když už mě skoro akorát dohonil, tak jsem odhodil tu traverzu a tím jsem se hrozně zrychlil. Když už mě doháněl podruhý, tak jsem upustil i to jablko. No a protože jablko nepadá daleko od stromu, tak jsem na ten strom vylez. Počkal jsem, až mě ten krokodýl dohnal a začal za mnou lézt na strom. To jsem vzal tu druhou jehlici a bodl mu ji do druhého oka. No a to ti pak ten krokodýl vypadal úplně jako jelen, tak jsem pokračoval podle příručky na lov jelenů.“
Musel jsem si sednou, když jsem si toto vyslechl, ale přesto jsem byl rád že si už konečně mohu udělat kabelku z krokodýlí kůže a mohli jsme s klidnou hlavou letět zpátky domů.