Cena lásky

(Lukika , 18.11.2004 , povidky)

Cena lásky
Na pohádkové pasece sedí,sedí tam a pláče krásná pomněnka každá slza jako nůž který se jí zarývá hlouběji a hlouběji do srdce.Vzpomíná,protože vzpomínky už jsou jen to co jí zbylo po krásné lásce a po krásném princi.Láska mezi nimi z kvetla jako letní růže,stala se pro ně kapkou nadějí.Ale ty jsi si ji nevážil,zradil jsi ji prodal si nás, zpátky už nás nevykoupíš.Viděl jsi jinou růžičku,krásnou,krásnější než já.Přiběhl si k ní a své srdce ji na dlani podal. prosím.Později zas u mého kolena sedíš a prosíš aby se s námi vrátil čas.Prý jen mě miluješ,jen se mnou chceš být.Ale tvé oči tě prozradili,čas už nevrátíš,chyby nemůžeš vzít zpět.Nemrhej už slovy už nože neházej.A tak s těžkým srdcem ho panenka nechala být už nikdy nevrátí se zpět.