(RU 82, 27.04.2012, povidky)
V každém společenském seskupení, třeba i na nuda-pláži, všude se najde skupinka lidí, která jakoby zaspala vývoj v čase. Jistě ví, už několik desetiletí žijeme v jakoby demokratickém zřízení, ale nevědí nebo jen vědět nechtějí, že v šedesátých letech minulého století, v celém světě proběhla sexuální revoluce. Nebudu rozepisovat co všechno z této změny vyplynulo, ale jen zdůrazním, že sex přestal být tabú, tedy něco nedotknutelného, stejně jako nahota. Čímž především zanikly různé církevní zákazy, jako základy systému žití víry ve strachu a nevědomosti, často také převzaté i ze stylu života našich rodičů.
Ale současně také došlo skoro k úplnému zrovnoprávnění žen s muži.
Sex se stal bezpečnější i příjemnější.
Však stále setrvávají lidé hlásající a dožadující se již mrtvé morálky. Bohudík jsou to už jen malé jednotky jakoby Armády spásy i když tato církevní "armáda" vykazuje i jinou chválihodnou činnost.
Ti lidé pravděpodobně mají přímo nepřekonatelná nutkáni moralizovat, což často přechází až v buzeraci. Mnohé spojené se sexem považují jen za je sprosté prasečinky. Vůbec si neuvědomují, že právě při takové jedné prasečince byli počati.
Oni navíc staré lidi považují za plesnivé, uslintané a nevím ještě jaké. Já jsem byl vychován k respektu a úctě ke stáří. Dnes jistý blahobyt lidi utvrzuje v sebevědomí a podceňování jiných. Je potřeba si vážně uvědomit, že za žádné peníze opravdovou lásku, ba ani přátelství nikdo nekoupí. Já právě v takové pravé lásce a navíc ještě i jako muž, stále žiju.
Zjistil jsem, že erotické básně i povídky mají nesrovnatelně vyšší čtenost. Některé byly navštíveny i více jak tisíckrát. Myslel jsem, že uveřejňováním svých povídek mnohým přináším radost. Kdo odpovědně určí, kde končí erotiky a už začíná pornografie? Řešení! Když obsah překračuje rámec mého vkusu, tak to odložím a nečtu.
Ale to je právě ten zakopaný pes. „Za co by potom bylo možné někoho plísnit a ponižovat. Tak to po nás nechtějte!“