(Jiřina, 29.01.2007, povidky)
Zase už jsem sama, bez Tebe, bez Tvojí krásné blízkosti. Vzpomínám na náš společný víkend. Bylo mi nádherně. Tolik krásných překvapení, cos mi připravil k oslavě našeho výročí. Kytice lučních květů, sbírka básniček převázaná stužkou, položená na polštáři, romantická večeře při svíčkách a něžné milování. Nedovedu si představit nic krásnějšího...
Ach...
Jen si na to vzpomenu, pociťuji šimrání ve slabinách a zrychluje se mi dech. Má ruka jakoby následovala příkladu té Tvé, jež po mém těle putovala před pár dny.
Hladil jsi mě po tváři, promnul mezi prsty mé vlasy a lehce je políbil. Rukou kopíruji to něžné pohlazení. Sjel jsi k mému krku a pomalu po něm přejel, až mi naskočila husí kůže. I teď se objevila. Pokračoval jsi po mém nahém těle k prsům, tam jsi se zastavil a dlouze je dráždil, hladil... Stále následuji Tvého příkladu a hladím se na prsou, i když přes trčko, je to téměř stejně vzrušující, jako bys to dělal Ty. Pak jsi pokračoval přes bříško k mému nedočkavému klínu. Ještě teď vidím Tvůj spokojený úsměv, když jsi pocítil vlhkost a teplo, jež Tě tam uvítalo. I já, když teď zajíždím svou rukou pod kalhotky cítím nádherně vzrušující horkost a vlhko. Dráždil jsi mě tak nádherně a dlouho...zákonitě se muselo dostavit vyvrcholení. Ach lásko, i teď stoupám k nebi, celá se chvěju....
Líbám Tě a moc se těším až zase budeme spolu.
Tvá ...