Erzsébet Báthory

Erzsébet Báthory

Anotace: Zamyšlení nad životem a povahou krvavé hraběnky...

Nedávno jsem se vydala se svou kamarádkou do kina na film Juraje Jakubiska – BATHORY. Už dlouho předtím mojí známí básnili o tomto filmu a samotná hlavní postava, hraběnka Erzsébet Báthory, je natolik nadchla, že se o ní začali zajímat. Já se o ni zajímala už dávno předtím, než se v Jakubiskovo hlavě zrodil nápad natočit tento snad nejdražší film Evropy. Hraběnka mně vždy svým způsobem fascinovala, ale až tento film mně přinutil zamyslet se nad ní a nad její dobou, legendami i skutečnými historickými fakty.
Úvodem je nutno podotknout, že já v její době naštěstí nežila a nemohu být tedy zcela objektivní, vše vychází pouze z mých informací, pocitů a zkušeností, stejně jako ze sbírání názorů jiných lidí. Nejprve však trocha historie...
Erzsébet Báthory se narodila roku 1560, tedy do doby, kdy bohatství a majetek měly větší cenu než lidský život. Země zmítaly války a každý prahnul po moci a penězích. Už tato doba se sama o sobě vyznačovala krutostí, kterou si v dnešním čase málokdo dovede představit.Báthoryové byli považováni za významný uherský rod, vyznačující se extrémními povahovými rysy u mužů i u žen. Bývali krutí a požitkářští, ale vynikali i statečností a milovali dobrodružství. Často se vyskytovalo i tyranství, samolibost, pýcha, sexuální zvrácenosti či duševní nemoci. Např. Štěpán I. ze somlyóvské větvě tohoto rodu nepoznal rozdíl mezi létem a zimou a v létě se nechával vozit na saních. Mimo jiné bral úplatky od tureckého sultána a tak musel opustit Sedmihradsko.
Štěpán II. se pro změnu podílel na potlačení Dóžova povstání – Jiří Dóža, s do běla rozpálenou korunou na hlavě – byl zaživa upečen na železném trůně a jeho vojáci byli nuceni jej jíst.
Štěpán III., Erzsébetin strýc, trpěl častými záchvaty epilepsie (epilepsie a dna byly další neduhy, jenž sužovaly rod Báthory), na něž hledal lék u alchymistů a kouzelníků.
Zikmund Báthory, pro změnu Erzsébetin bratranec, v sobě spojil snad všechny negativní rysy Báthoryových. Mučil i své nejbližší, včetně těch, kteří mu pomohli k trůnu. Erzsébetina teta, Klára Báthory, údajně zavraždila svého manžela.
I další Báthoryové se vyznačují zvrácenostmi a sadismem. Vraťme se však zpět k samotné Erzsébet, dívce, vynikající svou bezkonkurenční krásou...
Erzsébetino dětství bylo velice šťastné. Dostalo se jí, stejně jako její matce Anně, sestře polského krále Štěpána, výborného vzdělání. Velmi inteligentní a vnímavá Erzsébet se tak naučila plynně hovořit několika jazyky a rovněž beztrestně realizovat neomezenou moc nad životy svých poddaných a zároveň z ukončení jejich života udělat exemplární zábavu. O této vlastnosti hovoří i jedna příhoda – jeden z cikánů, přebývající na dvoře její rodiny, upadl v podezření, že prodal svou dceru Turkům a byl za to odsouzen k popravě. Byl vykuchán kůň,do jeho břicha přiměli odsouzence vlézt a břicho opět zašili, muž tedy umíral pomalu uvnitř rozkládající se mršiny. Erzsébet byla prý nejprve odpuzena a pohoršena, ale posléze, přemožena černým humorem popravy, se začala nezvladatelně smát.
Po smrti svého otce se přestěhovala na panství svého snoubence, kterého si ve svých 15-ti letech vzala a po dlouhé době, kdy nemohla otěhotnět, s ním nakonec počala pět dětí. Dvě z nich zemřely a dospělého věku se dožil pouze syn a dvě dcery.
Erzsébetin manžel odjížděl často do bitev a ji nechával doma samotnou, obklopen honosným majetkem, mocí a tedy i hromadou povinností, padající pouze na její bedra. Erszébet si právě v tyto chvíle začínala uvědomovat svou osamělost, kterou údajně zabíjela cestami na hrad své šílené tety Kláry, s níž měla mít bisexuální pletky. Klára byla ovšem při jedné ze svých cest zadržena i se svým milencem Turky, kterým musela být nejprve po vůli a poté byla probodnuta dýkou.
O Erzsébet se vypráví, že se nedokázala smířit s přibývajícím věkem, toužila po věčném mládí a kráse, kterou udržovala bylinnými koupelemi. Její havraní vlasy díky heřmánkovým zábalům dostaly světlou barvu, Erzsébetina bledá pokožka více vynikla a tak svou krásu neztrácela. Dokonce se povídá, že zkoušela svádět cizí novomanželé, aby se přesvědčila o své vlastní přitažlivosti. V neútulném Čachtickém zámku stála v každé místnosti zrcadla, ve kterých se krásná hraběnka ráda prohlížela. Ovšem, co z toho je realita a co legenda, to se už dnes asi nedozvíme...
Pojďme se ale podívat na důvody jejího údajného sadismu a legendu o koupání se v krvi mladých panen...
Erzsébet Báthory trpěla nesnesitelnými migrénami, doprovázenými bolestmi očí, které nejprve tlumila léčivými bylinami, potom však už lehkými drogami. Brzy však zjistila, že její bolest nejlépe tlumí utrpení druhých. Nechávala si přivádět na svá obydlí pod záminkou služby především mladé a krásné dívky, které krutě mučila a trestala za malichernosti – pálila je, trhala jim zaživa maso z těla, bičovala, polévala je v mrazu ledovou vodou, zašívala jim ústa, aby neslyšela jejich křik... Dokonce si nechávala posílat služebnictvo z panství své švagrové Kateřiny, které se však nikdy nevrátilo zpět. Erzsébet uvedla, že mladá děvčata podlehla záhadné nemoci.
Při ukájení zběsilých, sadistických choutek pomáhaly hraběnce především chůvy jejich dětí – Dorothea Szentézová a Ilona Ió. Spolu s Annou Darvolyovou, nezvykle zrůdnou a očividně psychicky narušenou bylinkářkou, se všechny o hraběnku staraly a pomáhaly nejen mučit, ale také pohřbívat zmrzačené dívky. Jak to se všemi dopadlo, se můžete dočíst v nejrůznějších historických pramenech. Mým zájmem je především zamyslet se nad tím, proč Erzsébet Báthory, krásná a bohatá žena, budící závist a obdiv, takto krutě zacházela s poddanými.
Pokud se vžijeme do kůže dívky posedlé svou krásou, v jejíž krvi koluje modrá krev rodu sadistických a krutých Báthoryových, a přidáme ke všemu ještě nátlak okolí, nebude zase tolik těžké jí porozumět. Erzsébet byla nesmírně bohatá a mocná a jako taková nikdy nedokázala vytušit, kdo to s ní myslí upřímně a kdo se jí pokusí připravit o moc i bohatství – takových se totiž v její době našlo nespočet. Znuděná, osamělá, povinnostmi a starostmi sužovaná žena, trpící nesnesitelnými migrénami, které tišila drogami – jak jen by někdo takový mohl nalézt duševní rovnováhu, obzvláště v tak nelítostné a chladné době? Po smrti svého manžela, který padl v bitvě, zůstala na všechno sama a její stav se jen zhoršoval. Nakonec se nedokázala ubránit spiknutí proti její osobě – palatin Thurzo obvinil Erzsébet mimo jiné i z koupání se v krvi mladých panen, načež byla odsouzena k doživotnímu vězení na Čachtickém zámečku. Skončila jako všichni nešťastní lidé špatně. Je však pověst o krvavých lázních, vracející hraběnce mládí, pravdivá? Já myslím, že ne. Krev se sama o sobě rychle sráží a velké množství zapáchá. Nesouhlasím ani s počtem obětí, které bývají Erzsébet Báthory, mimo jiné i v Guinesssově knize rekordů, připisovány – 650 umučených dívek! Něčeho takového by si musel v její době někdo všimnout mnohem dříve, než se tak skutečně stalo. Dle svědectví se počet obětí pohybuje okolo 80-ti, což mi přijde mnohem realističtější.
Tak či onak, nemůžu souhlasit s Jakubiskovým pojetím hraběnčiny povahy, ani její neviny. Můj názor je takový, že film sice působí velice zajímavě, ale Erzsébet rozhodně nebyla žádným andělem, nýbrž velice nešťastnou ženou, tíhnoucí k neobyčejným krutostem. Možná, že na její dobu to nebylo až tolik neobvyklé. Ale jak už jsem psala úvodem, v té době nikdo z nás nežil a nedovede si představit tehdejší poměry, morálku a žebříček hodnot...
Autor Isabella Monvoisin, 19.08.2008
Přečteno 1105x
Tipy 28 ... Tip / Supertip
Poslední tipující: V.N.Losinský, Jan Urban, PetraV13, Olbik, Haniéčka, Tracy Beakerová, Myghael - the Lord of Absurdity, Rhiannon, kavec, Lady Carmila
ikonka Komentáře (15)
ikonka Komentujících (14)

Komentáře

Hezky zpracované. Dav ale asi zaujme pouze představa sadismu , násilí a krve. A je jedno, v které době se děj odehrává a kdo je hlavní postavou. Kdo má moc, tak si může splnit veškeré představy a sny.

13.12.2014 22:00:06 | Jan Urbanreagovat

On někdo čte i mé staré úvahy? :-D Díky!

13.12.2014 22:12:08 | Isabella Monvoisinreagovat

Velice zajímavé, její příběh je zajímavý ale nikdo neví jestli pravdivý nebo lživý a díky za info o její rodině. :-)))

19.01.2011 16:55:00 | PetraV13reagovat

Z jakých pramenů autorka čerpá?

30.11.2009 20:35:00 | Lilien

Heej, teď jsem psala seminární práci o Alžbětě...škoda, že už to mám odevzdane..:-D
Napsalas to opravdu skvěle..:-)
Když jsem shlédla film Báthory, docela se mi chtělo věřit, že byla nevinná, ale teď co jsem přečetla knížky od historiků, musela jsem uznat opak noo..:-D

17.05.2009 21:01:00 | Haniéčkareagovat

Jsem uchvácena.
Jak hraběnčiným příběhem, tak tvým podáním. Nikdy jsem neslyšela všechna ta fakta o její rodině, která jsi tu nastínila, a musím říct, že mě teď zajímá ještě víc než předtím.
Film jsem viděla a četla jsem knížku od Nižnánského. Celý ten humbuk kolem jejího údajného koupání se v krvi mi přijde tak nějak... magický.
Každopádně děkuji!

23.04.2009 18:13:00 | Tracy Beakerováreagovat

"Fakta" zahalena do příběhu, napsalas to skutečně poutavě. Souhlasím především s Tvým názorem, že zlo páchá vždy velmi neštˇastná osoba. V jakémkoliv století je prostě pro člověka nejtěžší vyrovnat se s vlastními nedostatky poctivě a láskyplně. Ikdyž byla extra krásná, nedostatků v duši měla také extra moc. Krásně jsi popsala důvody jejího zvěrstva.Tuším, že je máme v sobě všichni, pomůžem si tím, že je rozvineme ???

12.02.2009 13:31:00 | trenérkareagovat

libi se mi tve podani , jak se snazis posoudit uhel z obou stran , nybrz te zajima pravda.
je to zajimava legenda , ale nestaci jenom psychologicky rozbor pro neco tak starobyle okazeleho.
a take si myslim ze clovek prestava byt clovekem ,jakmile v sobe nedokaze nalezt soucit , ktery vzbuzuje laska
kdyz jsem mela problemy s kuzi , zacla jsem vyuzivat bylinnych lazni a caju a masti a mohu ti s hrdosti rici , ze pouzivani techto lecivych praktyk opravdu pomaha , kuze i vlasy mi v te dobe zkrasnely

18.09.2008 19:51:00 | DAFUreagovat

velmi VELMI poutavé:_)

26.08.2008 22:54:00 | Lady Carmilareagovat

Početla jsem si, výborně jsi to zpracovala.

21.08.2008 12:25:00 | danaskareagovat

Také jsem se zajímal o historii této doby a tohoto rodu.
Z mládí si pamatuji román Jóža Nižňanského Čachtická paní. Film jsem neviděl, ale několik profesorů historie
ho dosti odsoudili, jako tendenční a komerční...
Skvělá úvaha!

19.08.2008 21:19:00 | Bíšareagovat

Báječné! Věřím, že jsi pravdě blízko. Stačí se ohlédnout do nedávných dějin, kdy mocní šílenci masově vraždili své lidi z prosté obavy o vlastní bezpečí - třeba Stalin. To Erzsébet byla proti nim pouhým břídilem. A přece nezaujala pouze tebe. Stala se předlohou Danimu Filthovi z Cradle of Filth k desce Cruelty and the Beast. Má fenomenální texty.

19.08.2008 20:39:00 | bába čurchlastka a inkontinenční ucháčreagovat

vděčné téma a ty jsi ho výborně zpracovala :-)

19.08.2008 20:07:00 | Alex Fosterreagovat

No dobře, no, tak jsem to dolouskala:) Normálně, jak tak nad tím uvažuju, já bych tu ženskou dokázala docela pochopit. Teda, ne v dnešní době a s dnešními možnostmi, ale tehdy, v "divošských" Uhrách... proč ne.
Teď na mě volala máti, že ta úvaha má něco do sebe (pokřikovala jsem na ni citace) a mám Ti vzkázat, že u nás v rodině se všechny ženské taky děsně bojí stárnutí jako smrti:D Tak Ti nevím, až se tady mezi třema panelákama začnou podezřele rychle vytrácet mladé panny... no stop, tady už snad ani žádné nejsou, mladé možná, panny ne.
Ale fakt mazec. Já mám o Báthoryčce doma hafo knížek, ale o její rodině tam toho moc není, kdes to vyčetla? Zajímalo by mě to taky. Seš dobrá, takhle si všechno pozjišťovat, ke mě se doneslo akurát tak to, že prý měla s nějakým neznámým šuhajem ve čtrnácti letech dceru Eržiku, ale to je beztak nějaká další krvavá fáma.

19.08.2008 19:41:00 | Grafomanická MIAreagovat

Hele, zatím jsem jenom v půlce úvahy a čumím, ale teď jsem se sekla kdesi uprostřed u migrén doprovázených bolestmi očí - sakrá! vždyť já je mám takýýý!
Dočtu, moment.

19.08.2008 19:35:00 | Grafomanická MIAreagovat

© 2004 - 2019 liter.cz v1.4.4 | Facebook, Twitter