ChatGPT | Moci tak říct DOST
od: cappuccinogirl
Moci tak říct DOST
Anotace: dnes spousta emocí...a tak i spousta slovíček...i ccino ctí (občas) pravidlo přímé úměrnosti...tím víc, když věci kolem začínaj bejt neúměrné...a...neúnosné!!!
Už nechci…
Nechci číst…
Nechci tušit…
Nechci vědět
o nedokonalosti
toho,
co je
všude kolem…
O světě,
ve kterém
SMRT
své sólo tančí…
Zubatá s kosou
řádí
ve velkém…
Mocnými ranami
kosí!
Toho…
A toho…
Všechny,
co neuhnou
dráze střely…
Co včas
neuslyší
kulku…
V rukou,
co měly by hladit
-
ZBRAŇ!
Srdce
divoce
buší,
však
lásky
je v něm
pramálo…
Oheň plane,
žár
zachvacuje,
ničí!
Města hoří…
Tož
proti tomu ohni
-
DÉŠŤ!
Prudký liják
vzývám!
Prosím
NEBE.
„Zaplač!
Zaplač nad námi!
Tak jako
po tváři
mé
slzy stékají,
tak i ty
pošli
vodu očistnou…
(klidně slanou)…
A spláchni
bolest…
Špínu…
Cokoli,
co tlí!
Cokoli,
co shnilé jest…
Potopu na vás,
bezcitní!
Potopu
na všechny,
co schopni jsou velet
a rozkaz jejich zní
ZABIJ!
ZNIČ!“
Necítíš,
že ubližuješ
druhému?
Pak
i tobě
buď ublíženo!
Přestávám
nastavovat
druhou tvář,
když
na na tu první
už tolik facek
dopadlo…
Kéž bych jen
měla tu moc
-
mocnou vlnou
sprovodit
ze světa
ZLO…
Kdybych já
mohla říct
PO
ZLU
POTOPA
a díky tomu
bylo by líp,
udělám to…
Ať
SLUNCE
opět zazáří
a mračna
vítr
rozfouká…
Z ničivého
orkánu
jen deštík
mírný…
Co vrátí
MATCE zemi
rosu…
Trávu
jejími
perlami
ozdobí.
Květ
NADĚJE
nově
vykvete
-
barvy
nevinně
bílé
(však
tipla bych,
že vonět
bude
po fialkách).
A
JÁ
přestanu
v té chvíli
myslet
na zmar!
A vzpomenu
na sílu
zrození!
A všimnu si
TEBE…
I
TY
tu jsi
a já tě pozoruji…
Dívám se…
Krásně
se usmíváš…
Tvá duše
září…
Nad tebou
DUHA…
Duha jen
-
a ty kapky dešťové!
Tanči v nich,
prosím…
Neuhýbej jim!
Nech je,
aby dotkly se…
Promočily…
Dostaly se
až na kůži…
Jsi nádherná,
víš to???
Jsi
okouzlující…
A
já
díky tobě
přestávám se bát…
Zas toužím…
Po Evě???
Ne…
Ta rozhodla se,
že bude
Adamova…
že jemu
se podrobí…
Já
volám k sobě
tebe,
LILITH
-
Luno černá…
Z prachu země stvořená
Buď se mnou…
Buď!
Dotýkej se a hlaď…
Dnes
ať
dívka dívce…
žena ženě…
vagína vagíně
náleží
Tak jisto bude,
že světem
TEP
milujícího srdce
nejsilněji
se
rozbuší!!!
BUCH…BUCH…BUCH…
Ach, Bože….
Literární dílo nazvané "Moci tak říct DOST" je básnickým textem, ve kterém autorka vyjadřuje svou nespokojenost a odpor vůči nedokonalosti světa a síle, která ničí. Na začátku díla je zdůrazněna smrt, která tančí své sólo a ničí ve velkém pomocí kosy. Autorčin postoj k této problematice je velmi negativní a plný zoufalství. Vyjadřuje nechuť ke zbraním a zmiňuje nedostatek lásky ve světě.
Silnou stránkou tohoto díla je silný emotivní projev autorky, kterým vyjadřuje své pocity a názory. Její text je plný silných obrazů a metafor. Používá přírodní jevy, jako jsou oheň a déšť, jako symboly síly a očisty. Dílo také obsahuje výzvu k potopě zla a návratu naděje. Závěrem se autorčina nálada změní a objevuje se optimismus a pozitivní pohled na svět, který spočívá v objevení krásy a síly ženy.
Slabou stránkou tohoto díla může být jeho poněkud temná atmosféra a přílišná sugestivnost. Někteří čtenáři mohou pociťovat nedostatek konkrétního sdělení a jasného smyslu básně. Autorčino používání silných emocí a metafor může také ztížit její porozumění laikovi.
Celkově je "Moci tak říct DOST" silným a emotivním dílem, které v sobě nese mnoho silných obrazů a emocí. Je vyjádřením nespokojenosti s nedokonalostí světa a touhou po změně. Může být předmětem různých interpretací a být inspirací k diskuzi o mocenských vztazích a síle žen.
17.10.2023