Moci tak říct DOST

Moci tak říct DOST

Anotace: dnes spousta emocí...a tak i spousta slovíček...i ccino ctí (občas) pravidlo přímé úměrnosti...tím víc, když věci kolem začínaj bejt neúměrné...a...neúnosné!!!

 

 

Už nechci…

 

Nechci číst…

Nechci tušit…

Nechci vědět

o nedokonalosti

toho,

co je

všude kolem…

 

O světě,

ve kterém

SMRT

své sólo tančí…

Zubatá s kosou

řádí

ve velkém…

Mocnými ranami

kosí!

 Toho…

A toho…

Všechny,

co neuhnou

dráze střely…

Co včas

neuslyší

kulku…

 

V rukou,

co měly by hladit

-

ZBRAŇ!

 

Srdce

divoce

buší,

však

lásky

je v něm

pramálo…

Oheň plane,

žár

zachvacuje,

ničí!

Města hoří…

 

Tož

proti tomu ohni

-

DÉŠŤ!

 

Prudký liják

vzývám!

Prosím

NEBE.

 

„Zaplač!

Zaplač nad námi!

 

Tak jako

po tváři

slzy stékají,

tak i ty

pošli

vodu očistnou…

(klidně slanou)…

A spláchni

bolest…

Špínu…

Cokoli,

co tlí!

Cokoli,

co shnilé jest…

 

Potopu na vás,

bezcitní!

 

Potopu

na všechny,

co schopni jsou velet

a rozkaz jejich zní

 

ZABIJ!

ZNIČ!“

 

Necítíš,

že ubližuješ

druhému?

Pak

i tobě

buď ublíženo!

 

Přestávám

nastavovat

 druhou tvář,

když

na na tu první

už tolik facek

dopadlo…

 

Kéž bych jen

měla tu moc

-

mocnou vlnou

sprovodit

ze světa

ZLO

 

Kdybych já

mohla říct

PO

ZLU

POTOPA

a díky tomu

bylo by  líp,

udělám to…

 

SLUNCE

opět zazáří

a mračna

vítr

rozfouká…

 

Z ničivého

orkánu

jen deštík

mírný…

 

Co vrátí

MATCE zemi

rosu…

Trávu

jejími

perlami

ozdobí.

Květ

NADĚJE

nově

vykvete

-

barvy

nevinně

bílé

(však

tipla bych,

že vonět

bude

po fialkách).

 

A

přestanu

v té chvíli

myslet

na zmar!

A vzpomenu

na sílu

zrození!

 

A všimnu si

 

TEBE

 

I

TY

tu jsi

a já tě pozoruji…

Dívám se…

 

Krásně

se usmíváš…

Tvá duše

září…

Nad tebou

DUHA

 

Duha jen

-

a ty kapky dešťové!

 

Tanči v nich,

prosím…

Neuhýbej jim!

Nech je,

aby dotkly se…

Promočily…

Dostaly se

až na kůži…

 

 

Jsi nádherná,

víš to???

 

Jsi

okouzlující…

A

díky tobě

přestávám se bát…

 

Zas toužím…

 

Po Evě???

 

Ne…

Ta rozhodla se,

že bude

Adamova…

že jemu

se podrobí…

 

volám k sobě

tebe,

LILITH

-

Luno černá…

Z prachu země stvořená

 

Buď se mnou…

Buď!

Dotýkej se a hlaď…

Dnes

 

dívka dívce…

žena ženě…

vagína vagíně

náleží

 

Tak jisto bude,

že světem

TEP

milujícího srdce

nejsilněji

se

rozbuší!!!

 

BUCH…BUCH…BUCH…

 

Ach, Bože….

Autor cappuccinogirl, 16.10.2023
Přečteno 266x
Tipy 37
Poslední tipující: Niky88, mravenec, Koala, Dejvis, Marťas9, RadekČ, MatyhoZmaty, Bufik, Kan, Misha, ...
ikonkaKomentáře (57)
ikonkaKomentujících (20)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Vzpomínám, kterak chtělo se mi slz,
ač toužil jsem co slunce vzývat tebe,
Amorkův šíp mi proklál srdce skrz,
já cítil žár a přec u srdce zebe.
Jak jin a jang se o mne perou city,
chci lásky žár i poznat hrobu chlad,
verše mé zase pohlcují bity,
mám nebo nemám vše tak vážně brát?

21.10.2023 18:15:01 | Kozoroh 1

Capu, tohle je silný a parádní! SUPER!!!

A bohužel...

21.10.2023 15:38:34 | Koala

Bohužel za složitosti života...
Bohudík za tvou pochvalu...
a čistě od Ccina... popřání krásnýho večera... měj se co nej... všemu navzdory:-)*

22.10.2023 20:14:33 | cappuccinogirl

Klobouk dolů, to je vážně silná káva. A velmi emotivní. Nechal jsem se při čtení unést myšlenkami a představami, že jsem málem zapomněl vystoupit z vlaku :-) Je to úžasně napsané.

19.10.2023 16:14:30 | fisus

Děkuji, příteli, tvůj komentář mne potěšil. Potěšilo mne, že jsi se natolik nechal unést představami, ale taky mne těší, že jsi se vzpamatoval včas a že jsi "nepřejel":-):-):-)
Jak je vidno, jsi ten, co se zvládne vždy vzpamatovat v ten správnej moment... :-):-):-)

19.10.2023 16:26:11 | cappuccinogirl

Mám asi v hlavě nějaký kompas, který se mi zapne, když mám vystupovat. Ale v jiných momentech to u mě moc nefunguje.

19.10.2023 17:29:58 | fisus

Třeba ten svůj kompas ještě vymakáš i na ty jiný momenty :-)*

19.10.2023 18:25:04 | cappuccinogirl

BUUÚUU CH BUUUUUCH***

19.10.2023 15:00:57 | Dejvis

no jsi hravý, příteli...
i když tak trochu cejtím cejtím hovězinu...koho to tu sokole máš:-)***
abych nevzala "das Buch"... a nedonutila tě mi ji celou přečíst...:-):-):-)
za trest:-):-):-) nějakou pěknou, ju, aby to zas takovej trest nebyl:-):-):-)*

19.10.2023 15:10:15 | cappuccinogirl

Och Cappu, moc emocí, trápení je v této básní,citila jsem smutek, beznaděj. Taky se snažím vyhybat, nedivat na hrůzy tohoto světa, nejde mi do hlavy, že v tomto století jsou samé konflikty a války, zprávy přepínám, nebo vypínám a jdu tady za Vámi na Liter. Tady je ještě svět v pořádku, ani se nezamyšlim co nás ještě může potkat, žijí teď, skutečnosti, s posledními členy rodiny, dělám si radost z maličkosti a vážím si věci od svých předků, aspoň tak je mám u sebe.

17.10.2023 19:28:02 | Marťas9

a moc dobře děláš... protože kdybychom pořád měli do sebe vtahovat jen to špatný, ukaž mi někoho, kdo by byl tak silnej jedinec, aby zvlád bejt ještě aspoň trochu šťastnej...
Marťásku drž se a krásnej večer, zlatíčko statečný :-)*

17.10.2023 19:32:02 | cappuccinogirl

Ahoj, je to opravdu slabé, promiň...

17.10.2023 17:52:28 | ricda

Neomlouvej se...za názor...ani za to, že jsi ho byl schopnej vpísnout do modra...
mrkla jsem se, kdo mi tohle napsal
začetla jsem se tak trochu do sebe... a nedivím se, že sis v tomhle pro sebe nic nenašel... vždyť my dva kuku, jsme v psaní tak rozdílní, že víc už to sotva jde...

17.10.2023 17:58:01 | cappuccinogirl

Skvělý Capu! Vážně téma skvěle pojato :) druhej jezdec apokalypsy přijíždí ... Nicméně, Zeus by nám tou potopou ukázal :) jenže ... Kde je Deaukalion? :O

17.10.2023 05:53:39 | MatyhoZmaty

No jo, příteli milý... Deukalion mi tam asi chybí... ale to vůbec neva přece...
bo ona přece není potopa jako potopa :-)
tahle moje smetla by zlo ze světa
a to dobrý by tam zůstalo...
že já na konci vidím jen jednu vyvolenou, neznamená, že svět nezůstal plnej jinejch lidí:-)
stopro je hodně těch se srdcem na pravým místě
a i když chlapi budou v menšině,
určitě taky budou k mání :-):-):-)
jen asi budou... na roztrhání :-):-):-)
no snad ti s dobrým srdcem maj i tuhej kořínek...:-):-):-)
Takže Deukalion...nakonec rozhodně nebude jen jeden:-)*
Krásný ráno, Maty...

17.10.2023 09:02:15 | cappuccinogirl

Z našich dřívějších písemných rozhovorů vím, že nejsi rozervaná a do sebe zhroucená a tápající duše. Z toho, co jsem právě četl soudím, že místo rány do zubů ses takto vypsala. Způsobilo to " stokrát nic...", nebo konkrétní věc ? Dílo je plné divoké vášně, proto se ptám. Je vidět, že tě toho hodně trápí. :-)) Tento úsměv není jen zdvořilost, má povzbudit.

16.10.2023 21:39:28 | Kan

Vím, Kane, že jsme si toho my dva už hodně napsali...
no z tohohle komentu soudím, že tvůj zájem o život ccinovýho hrníčku není povrchní
příteli, nezastírám, těší mne to, věř... :-)*
zhroucenej rozervanec opravdu nejsem...ale neboj... je to jen to stokrát nic... takové stokrát nic nejen osla dokáže umořit...ccinový holce "otravuje" kávu :-(
ale co s tím naděláme... s těmahle věcma fakt nehnem...
ale já díky tomuhle vpísnutí vím, žes PŘÍTEL... radost mám a děkuji
krásnej večer tobě

16.10.2023 21:47:27 | cappuccinogirl

Děkuji, taky si užij zbytek dne. :-))

16.10.2023 22:13:16 | Kan

kapučínko milá, velmi silné a emotivní dílko, při čtení se mi slza do oka vehnala, cítím to stejně, též si pokládám otázku, proč umírají děti, ty nevinné dušičky, láme mi to srdce, když to slyším, a proto raději zprávy o válkách a co se děje ve světě neposlouchám, kolegovi z práce zemřela manželka a bylo jí pouze 48let, ale z doslechu vím, že byla velmi nemocná, nedávno jsem se od kolegyně z práce dozvěděla, že jedna v práci onemocněla a zjistili jí rakovinu prsu, jezdí na chemo a ptám se, proč je to tak nespravedlivé...

16.10.2023 20:57:42 | Misha

To je přesně ono, Mišulko... Proto nemůžu souhlasit s tím, že na smrti by bylo něco spravedlivého. Teď napíšu něco hodně silnýho a ode mně nehezkýho a vím, že bych neměla,ale přesto
Otec mých dětí mi dost dlouhou dobu dělal ze života peklo. Stálo mně hodně sil, než se mi nad ním podařilo "vyhrát" a odehnat ho od našeho prahu... alkoholik první třídy... tolikrát chodil opilej pod obraz po silnici, dokonce mi psal zprávy o tom, že je na kolejích a skočí pod vlak, protože beze mne...blablabla... NIKDY si ho ta zubatá nenašla, nikdyo něj auto ani nešmírlo... přitom to byl takovej parchant...
Naproti tomu pak čteš, že na přechodě srazilo auto mámu s kočárkem...
život je někdy fakt prevít:-(
jo, věci se dějou...a jen málokterý můžeš ovlivnit :-(
přesto, nenecháme si tím večer pokazit... Mišulko psala jsi do komentíku o krémeších...tipla bych, že byly domácí...to muselo bejt mňamkový odpoledne...:-)***

16.10.2023 21:07:26 | cappuccinogirl

Je to cyklus, který se neustále opakuje, jako přiliv a odliv. Po chvíli klidu se zase řinčí zbraněmi, než se obě strany vyčerpají a domluví se na míru, nebo alespoň na příměří. Umře spousta nevinných lidí, a pro ty co přežijou se vytvoří nové pracovní přiležitosti. Jo a pozmění se učebnice dějepisu, občas i zeměpisu a mapy.
A tak to jde pořád do kola, zejména ty nabožensky motivované války jsou jistota pro spousty příštích generací...
Ale povzdechnou si nad tím je vždy dobré a spojit to s povzdechem nad lesbickou láskou je originalní:)

16.10.2023 19:03:09 | Žluťák

Souhlas naprostý se všemi tvými větami, boy(mimochodem tak dlouhý koment jsem snad od tebe ještě nedostala), jen poslední větu ti poopravím:-)
povzdech nad neutěšeností života OK. Ale Povzdech nad lesbickou láskou??? Ale kdež!!! Ta lesbická láska je tam naopak prudce nepovzdechová! Ta je tam manifestační!!! Novej nadějnej život oslavit láskou je nádhernej nápad, ale záměrně jsem si tentokrát vybrala LILITH, protože muž je příliš silně spjat s tím, co bylo spláchnuto, láska ženy k ženě, dvě srdce, které láskou planou, upřímnou, které života si váží možná i proto, že samy nejlíp znají zázrak zrození, v kterých ten nový život devět měsíců roste a ony cítí každý jeho pohyb... cítí strach a to ne o sebe... rozumíš mi, Žluťásku, viď??? Já vím, že jo...
Tahle "lesbická láska" jo, možná že je origo, ale podle mne...TAM prostě PATŘÍ!!!
Krásnej večer:-)*

16.10.2023 19:19:04 | cappuccinogirl

Samozřejmě, že jsem to nemyslel jako nešťastný povzdech:)
Pěkny večer i tobě, cappu:-*

16.10.2023 19:30:37 | Žluťák

Dobře...skvěle...tak jo...shoda... šťastný vzdychání = dobrý vzdychání... OK :-):-):-)*

16.10.2023 19:35:47 | cappuccinogirl

Velmi zajímavé a čtivé.Nebuďme na smrťáka tak ostří, vždyť kosu držíme vždy jen my lidé, on je v tom vlastně nevině.

16.10.2023 18:04:17 | Jeněcovevzduchukrásného

Víš, vidím to jinak kolem smrti. Říká se o ní, že je spraverdlivá... vždy když tohle slyším, chce se mi křičet, řvát... co je na ní spravedlivého? Že si přijde pro všechny??? Však co ten čas??? Proč někdo dožije sta let (přeju každému tak požehnaný věk) a někdo odejde ve 40ti??? Proč umírají děti???
Ne, Ccino nenajde dobré slovo pro kosu...ať už ji drží kdokoli... :-(
Ale děkuji za koment a přeji hezký zbytek dne:-)

16.10.2023 18:13:04 | cappuccinogirl

Rozumím Ti, a i mě jako věřícího křesťana to taky někdy hodně štve.Jsem ale přesvědčen, že až odsud odejdeme, vše Tam pochopíme.To je moje víra.Ostatně nemusíme Hned všechno vědět.:-)

16.10.2023 18:23:29 | Jeněcovevzduchukrásného

Nejlepší je si utvářet nejhezčí prostředí u sebe doma. Když je venku nesnesitelně, měl by se člověk vždy vrátit někam, kde trochu pookřeje. Z toho důvodu si myslím, že právo na bydlení a svůj domov by měl mít každý a to bez rozdílu, zda vydělává či nevydělává peníze. Dokud bude domov pouze pro ty, kteří mají peníze, tak bude vždy společnost zlá. Až nastane doba, kdy bude moci složit v teple hlavu kdokoliv, pak bude opět dobře.

16.10.2023 17:04:05 | Václav

Děkuji za tento komentář, Václave.

16.10.2023 17:25:40 | cappuccinogirl

Cappu, silná je tvá báseň, zrovna jako Ty jsi sama.

16.10.2023 16:29:15 | Anfádis

No jo, ale za to jak já jsem "silná" může čokoška... :-):-):-)
Nn...neboj...vím, že myslelas to jinak... díky milounká moje... díky ti za vpísnutí:-)***
Krásnej den...
krásnej úsměv v tvý tváři
a dnes ještě spolu určo stihnem hrnek ccina...nejmíň jeden...
ještě jsem neměla...snad čekám právě na tebe nebo nevim... jak je možný...že já dnes jedu bez ccina???
To modro mně asi fakt ráno docela rozhodilo...
lidi, tohle mi nedělejte...:-):-):-)***

16.10.2023 16:36:52 | cappuccinogirl

Cappj, ty jsi živel...takhle jedeš bez kafe? To bych nedala :))

16.10.2023 16:38:54 | Anfádis

Jestli já takhle nejedu právě proto, že mám ten kávovej deficit... Není to ccino-absťák??? :-):-):-)

16.10.2023 17:26:55 | cappuccinogirl

Zítra jen o lásce.
O štěstí.
O kráse na stráních.
***
Slibuji.
***
Žádné tornádo.
Žádné laviny.
Žádné katastrofy.
***
Jen vyznání lásky.
Jen veselé myšlenky.
Jen pocity ... které nabijí.
***
Měj se hezky.
***
Ale musím uznat, že umíš psát.
Psát řádky.
Psát i o neštěstí.
***
Ať se již jen usmíváš Cccino.
Měj se moc hezky.
***

16.10.2023 15:15:15 | Fialový metal

Klasicky jak ccino umí
otázka:
Když píšeš o uznání
nehoupeš??? :-):-):-)***
od tebe bych si cenila...
sám píšeš skvěle...

16.10.2023 15:19:29 | cappuccinogirl

Nehoupám kamarádko.
Oblíbil jsem si Tvůj styl.
Tvé obraty i obrázky, které vytváříš.
Mám radost, když čtu Tvé řádky.
Někdy rychlé jak vítr !
Jindy unáší do pohádky ;-))
Máš nadání psát.
Máš nadání i upoutat.
Je to jen můj názor.
Víš co je na Tvém psaní nejhezčí.
Že jsi schopná se držet lana ...
Nebo nitky své představy
A tvrdohlavá jako skála umíš být ve své cestě za štěstím.
Stačí ?
Korekce textu ...
Však nečekej ode mě.
Sám dělám chyby.
A jsem rád, že mě Múzy upozorní na to nejhorší.

16.10.2023 15:50:41 | Fialový metal

Naštěstí
nehledám korektora:-)
Nečekám korekce...
myšlenky nechávám plynout
a protože nejsem zkratová
nit jejich
je hlaďounká
a snad se nikde příliš netřepí
navazuje
alespoň pro mne
tak aby co čteš
smysl mělo
a pokud chvilkově snad
smysl poztrácen...
tak
aby se to stalo v tichosti
aby si toho
nikdo
nevšim:-):-):-)

Díky, příteli
***

16.10.2023 16:01:34 | cappuccinogirl

pekné a máš pravdu tiež už ani správy nepozerám už to nevládzem sledovať zlo je všade okolo stačí sadnúť za volant a previesť sa

16.10.2023 14:51:48 | IronDodo

Jenže já nemám volant, příteli a k němu ani ten papírovej doklad, že můžeš za něj sednout... mně by se těžko popojíždělo... s kuframa, dvěma vystrašenýma holkama a nemocnou maminkou :-(

16.10.2023 14:54:08 | cappuccinogirl

samotný Tvůj text je milá vonná sladká kávičko, průhledná a hýří barvami zářící NEBEM DELEGOVANÉ MEGATSUNAMI-kdyby taková se přelila světem - vycídí RÁZEM špínu z každičkého jeho krutozlého zlopověstného holajzníkování...
TAK JEST!!! ANO ÁNO PÚPAVENKA**st*

16.10.2023 14:48:55 | Frr

Jen ještě dodám, že tenhle text není jen vo tom úklidu všeho krutozlého... ale zvládne i milovat...:-)***

16.10.2023 14:52:37 | cappuccinogirl

Frrrrrrrrrrrráčku...právě jsem se dozvěděla o autorském čtení kdesi kdysi, na kterém bys měl bejt... příteli milý, nezastírám, lákáš mně... proklatě prokletě :-):-):-)*

16.10.2023 14:50:53 | cappuccinogirl

Kapučínko, jsi jak tornádo lásky a porozumnění - ten přetlak je cítit v éteru celého vesmíru...
Lilith Ti pomůže a bude lépe na světě :)*
Drž se holka, drž :)))

16.10.2023 13:17:47 | Ondra

Ondrášku... kdyby to bylo tak lehké...
moci nevidět...neslyšet...
když všechno to zlé je blízko... blíž než kdykoli...
a když je ho tu tolik...
jako by nebylo dost na tom, že s přírodou zápasíme, protože Matka zem se na nás zlobí... jsou povodně, hurikány, sopky dští síru... je hlad
proč před tímhle neochraňujeme sebe navzájem??? Proč nestojíme jako jeden bok po boku??? Proč ještě člověk proti člověku...musí stát???? Dokonce i ten, co ani nechce...protože stačí jen, že jiní chtějí???
Opravdu zle je...
Moje dcera, když začala ta válka na Ukrajině, vyklidila doma sklep... prý abychom měli kam zalést, kdyby...
Bylo vidět, že cítí strach...
Od mámy vřelé objetí okamžitě přišlo...a ujištění, že tak zlé to nebude...
Lhala jsem??? Sama nevím... nevím, co bude zítra... Nevidím za roh...
A je mi z toho na nic... z toho, že děti se bojí... že z místa, které ještě včera poklidně žilo, je změť sutin... z toho, že lidé přicházejí o své jistoty, domovy. Jeden o druhého...
A vidět to už i tady v modru...
Nikam před tím člověk neuteče...
Ale přečkáme...Vydržíme...VĚŘÍM!!!

16.10.2023 13:27:40 | cappuccinogirl

Anooo - vydržíme!!! Protože to z minulých civilizací - nakonec se zase postavíme na nohy - jak fyzicky, tak hlavně intelektuálně a začneme od píky...
Věřím!!! Věřím, že se podaří zázrak míru - protože jinak - finito, šlus, konec života... A to NE!!! Na to je ještě brod veeeeeelmi daleko a tak kalhoty teď stahovat nebudu :D a vrhnu se do útoku proti strachu vším, co mám - Láskou, štěstím, radostí :))) Je to asi velmi naivní, ale pro dobro nervů nutné... Když budem uzlíček nervů - tak jsme mrtví! Ale ten tlak je ohromný... Sám nevím, jak dlouho to vydržím, ale věřím, že dlouho - mám jeden nádherný důvod k bytí a tak se nebojím!! S ní všechno zvládnu!! Láska - je to, co musí všude zaznít!!!

16.10.2023 13:36:48 | Ondra

Jsem na tvý vlně, Ondrášku...a líbí se mi na ní...
A tvá zmínka o brodu a o kalhotách... mi úsměv vykouzlila, bojovníku...
díky ti za něj... i já ti posílám :-):-):-)
je to upřímný, věř :-)*

16.10.2023 13:39:45 | cappuccinogirl

Emocionální.

Tep milujícího srdce se nejsilněji rozbuší. Krásný obrat.

16.10.2023 13:14:55 | mkinka

Děkuji ti, mikinečko drahá... dnes trošičku jsem na jehlách...ale četla jsem tvé báseňky...zklidnily, pomohly...děkuji... dnes jsi krásně pohladila...srdce ccina

16.10.2023 13:18:55 | cappuccinogirl

Děkuji. Já si dala předsevzetí, že budu psát pozitivně naladěné básničky a mám radost, že jsi má pravidelná čtenářka. Cuppu vše dobré.

16.10.2023 14:28:38 | mkinka

To víš, že jsem...tvé básně jsou osvěžující, i k zamyšlení... je v nich plno krásnejch, mnohdy netradičních a nečekanejch obratů... a jsou o lásce a smutku a dejchá z nich opravdovost citů a život z nich dejchá... mikinečko, je mi ctí to číst...

16.10.2023 14:32:27 | cappuccinogirl

Tvá chvála mě těší a hřeje.

16.10.2023 15:22:07 | mkinka

Nechválím,mikinko...konstatuji... tvá slůvka jsou životem narvaná k prasknutí, někdy bolem přetékají, někdy šťastná jsi v nich, veselá, rozverná... vždycky opravdově živoucí... mám moc ráda tvé báseňky...i tebe

16.10.2023 15:25:35 | cappuccinogirl

Líbám na tváře za slova podpory.

16.10.2023 15:27:07 | mkinka

Sestřičko, to je orkán emocí...
Procitni, kdo můžeš...
Dnes tleskám jen a jen Tobě, Cccinkoo.
Ať jsi šťastná :-)))

16.10.2023 13:08:46 | Venuše nad ránem

Sestřičko...ve světě zle je
tma v srdcích, myslích
Tolik bych si přála, aby to bylo jiné...
Ale Ccino není naivní...
jen si povzdechlo...
dala jsem průchod emocím
kdyby tak mocná vlna...dovedla spláchnout...jen...jen to zlé
a dobro tady nechat...

nejsem pro potopu světa
jen toho zlého, co tu máme...
nepotřebujem Noeho
nepotřebujem Archu
jen
LÁSKU v srdcích...
sakra
vždyť ten cit známe...
tak
proč je ho tu tak zoufale málo???

16.10.2023 13:16:58 | cappuccinogirl

Sestřičko,
myslím si, že to vidíme všechno skrze média - zkresleně. Je to prostě velká politika, velkých mocností - co můžeme dělat?
Já raději se na svět budu naivně a růžově dívat, i když vím, že bych si také zasloužila "spláchnout" - cítím to víc než kdy jindy. Je toho moc.

16.10.2023 13:27:43 | Venuše nad ránem

Zlatíčko... jestli někdy zazlobíš, bude u tebe Venuško bohatě stačit, když tě občas Ccino vezme pod sprchu:-):-):-)***
Ty jseš růžovej andílek, kterej se prostě třeba sem tam neuhlídá... :-)***
Taky bych nejradši neviděla a neslyšela...pomáhám si, jak to jde...snažím se nesledovat politiku, nepouštím si zprávy, jen internet občas letmo projedu... růžový brýle sice nemám nasazený, ale víš, těch starostí kolem mne je docela dost...a tak se snažím nepřidávat si další...jsem taky JENOM člověk...a potřebuju fungovat :-):-):-)*
Dnes jsem napsala tohle, protože z modra...smuténka dejchla...a já se nějak přichytila...
ale neboj
to nebude na dlouho...
čokošku si dám...
dvojitý ccino...
a zas to nějak půjde...:-)***

16.10.2023 13:37:41 | cappuccinogirl

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí