od: Paulín
Anotace: Nyní se jmenuje Ponětovický, je v obci Ponětovice, dříve se říkalo Puntovice nedaleko Brna. Humorné potěšení.
Žáby si u vody kuňkají
v rákosí něco se chystá.
Zvídavým pohledem potají
sleduji záhadná místa.
Sluníčko pálí si v červenci
teplá je voda jak káva.
Dívčina svléká se na kraji
kde je jen nejlepší tráva.
V Evině rouše si nožkou svou
zkouší pak jaká je voda
hodinky tikají na druhou
tělo se koupeli poddá.
Líbezný pohled já uviděl
té krásy okolo více
žabákům boule se dělají
kvákáním trénují plíce.
Sluníčko zapadá za obzor
leskne se stříbrem ta voda
dívčina koupelí svlažená
odchází jaká to škoda.
Cestou pak odcházím potěšen
z krásy té přírodní tůně
oddán té vzpomínce před chvílí
srdce mi po lásce stůně.
Ach ten Puntovický rybník...
Puntovický rybník je básnické dílo, které dokáže velmi sugestivně zachytit atmosféru přírodního prostředí. Autor se nebojí použít jednoduchých až lidových obrazů, jako je například líbezný pohled na dívčinu, která se koupá ve vodě. Tímto způsobem se mu podařilo vytvořit velmi autentický obraz přírody a lidského prožívání v ní.
Jednou z silných stránek tohoto díla je jeho schopnost vyvolávat silné emotivní reakce u čtenáře. Autor ve výborné míře využívá výstižných popisů a detailů, které dokážou přenést čtenáře přímo do situace u rybníka. Jeho schopnost vyvolat atmosféru a emoce je tedy jednoznačně velkým přínosem tohoto díla.
Za slabou stránku by se naopak dala považovat značná předvídatelnost samotného příběhu. Postupný vývoj událostí je zcela jasný už od začátku a nedává čtenáři příliš mnoho prostoru pro překvapení či nečekané zvraty. Toto dílo by tedy zřejmě mohlo získat na kvalitě, kdyby autor do něj vnášel častěji netradiční prvky.
Celkově však lze říci, že Puntovický rybník je velmi poutavým a atmosférickým literárním dílem, které dokáže oslovit čtenáře svou autenticitou a emotivností.
08.04.2024