Výběr autora Žluťák

    Žena tvá s tvým šéfem spící je fakt zne-po-ko-ju-jí-cí, taktéž zne-po-ko-ju-jí-cí je prázdno ve tvé ložnici.   Zne-po-ko-ju-jí-cí výzva, s

Sonet

    Na pusté pláni sám strom stál bez listí, kůru sdíral čas, vše kolem kdysi oheň vzal, jen jeho nechal napospas   všem krutým živlům, samotě,

    Chtěl bych ti věřit, že mlhy se zvednou a slunce si k nám cestu proklestí,   až přestanu stínit, až půjdu svou cestou, až nebudu šlapat ti

Sonet... nesonet...

    Zdalipak mi někdo poví... napřiklad ty... pocem! ... proč nejblbější nejvíc mluví, i když nemaj o čem?   Co nutí tenhle zvláštní druh... a

  Zatracen, vyzvracen na prašné cestě... zvedl bych kámen a hodil... ptám se vás lidičky - co chcete ještě, abych vás za ruku vodil?   Kdo nemá

  Ve stínu pradávných myšlenek, co časem vybledly, stejně jak sny...   naděje na spásu zdá se jen navenek, nitro se utápí, pohasíná knotek, v cy

  Cítil jsem hlad, tak snědl jsem houbu, teď cítím jen touhu smát se a smát,   jak loďka u jezu krásně se houpu, ze pře du do za du, co více

  Kdysi jsem slíbil - sám sobě - že už nebudu - vážně nikdy - pít jak jsem pil - tak hodně - až pro ostudu - kecy pindy!   Začal jsem chlastat -

 
Já jako dítě vzhlížel k dospělým, tak rozumní se zdáli... řikali, že jednou pochopím, proč se mi za to smáli.    

  Prolog   Já nikdy nebyl myslitel, leč mívám svoje chvilky, kdy zvládnu dohrát solitér bez rady od maminky...   a zrovna dnes jsem dozajista

  Stavím auto před garáží, tebe v okně nevidím, soumrak už se nad dům snáší, otvírám garaž. Mezitím   se v ložnici hřich odehravá, ty se soused

  Shůry se na tebe snesl stín uvrhnul temnotu do tvého srdce ty jediná bojovat můžeš s tím, ty jediná můžeš ho vypudit hladce,   záleží zda vidí

  Směješ se mi kamaráde pro vlhko v očích ze stesku, myslíš, že jsem pro nic na dně, že pro nic je mi do breku...   Směješ se mi kamaráde, pro

  Až mé plice budou znít jako jestřáb v letu, řeknu si: srát na to! zapalím poslední cigaretu, otevřu poslední pivo a s posledním výdechem usměj

  Sedával denně před svým domem kolem rojila se hejna much, snad, že příjemný jim byl jeho odér, co lidé nazývali svorně puch a o muži tvrdili, ž

  Takže... je to asi tak...   Jednou, do země vzdálené přiletěl velký drak.   Usadil se ve skalách, šířil děs a smrad a snad... by též lidi zač

  Seděli jsme proti sobě v absolutní tmě, říct jsem jí toho tolik chtěl a ona jistě ode mě slyšet to chtěla, ale než jsem si vzpomněl na všechn

Text na melodii: https://youtu.be/osZNQkfxEoQ?si=BhGwSFjBgJsjQGhc

  Jdu světem sám, tak proč rád ho mám? Proč lásku ctím, když ji nevnímám? Jen těžko rým na ní hledám, falešně zní když jí zpívám, do moll lad

  Dva komáři bojovali kdo mě bude sát, po hodině už mě srali, nemohl jsem spát.   Chytil jsem je za sosáky, povídám jim: Neštvěte mě! Moje těl