Ba'al zevuv

Sedával denně před svým domem

kolem rojila se hejna much,

snad, že příjemný jim byl jeho odér,

co lidé nazývali svorně puch

a o muži tvrdili, že je prý ďábel,

jméno mu dali Ba'al zevuv.

Ze strachu z mýtu, co sami si stvořili,

společně vyhnali ďábla pryč,

jenom mouchy, ty věrny mu zůstali

a tak mýtus zněl krajem jak bič,

šířil se po lidech rychlostí gazely,

jedni ho vzývali, druzí žádali lynč.

Ulehl do pouště muž poutí znavený,

dále už cestovat nechce a žít,

jenže mýty jsou zákeřné, nikdy se neptají,

a tak Belzebub musí dál v uších nám znít.