Nalezeno 98 záznamů. Zobrazuji 21-40.
Od kdysi té původní, tato báseň přepracováním zvláčněla. Pro lásku v lidských korytech, aby se nerozlévala do bezbřehé zaslepenosti.
I lásky jsou smrtelné. Jen v ní sliby, sobectví a nenávist nikoliv. Díky, moudrá Milostenko. Že jsme zůstali vděčnými pozůstalými.
Když ženu opouští svěžest, neměla by "házet půvab do žita!" Měla by se stát elegantní Dámou. Pečovat o sebe a kouzlit, okouzlit. Zmatené pohledy mladších žen a obdivné okolí. To už přece stojí za to!
Vždy nemám jasnou tvář a není mi do smíchu. Ale nikdy jsem si tím neodlehčil! A všude kalných industriálních barev. A stádní černá a šedá. Nálada je barvoslepá... tak chyťte toho zloděje!
Když mé myšlenky plynou - nad hladinou.
Je to téma aktuální a jak to vypadá, tak stále bude.
Až si zima užije svůj chladný čas. Vesna vůli s touhou... probudí v nás
Z regálů, mé poetické hračkárny.
Inspirace ne dáli múza, dá mi ji Dálí.
Když flétnista je nemocen a příčná flétna se cítí opuštěna
Vytrvalým milenkám. Tažným andělům, kteří neztrácejí víru v správnou navigaci.
Rozverná? V podstatě se nic neděje! Když chlapec jednou doroste do kravaty, objeví báseň... novou hračku na hraní.
Musíme překonat předsudek, že člověk v zásadě usiluje o to, aby byl šťasten. Ve skutečnosti chce jen to, aby k tomu měl důvod. (V. E. Frankl)
Jistě že M. Pavlíčka (řečeného Čombe) rádi mít nemusíte. Ale že naučil prsty kytaru hovořit, to je jistý. A ty dialogy s Bárou, vydechnuté spolu v nebeskou harmonii... (Z nabídky regálů mé poetické hračkárny.)
Sedím za dveřmi ticha s tužkou u papíru. Kolem hlavy šelest vzletné múzy T. S. Eliota. Víří se vzduch, fén... slyším meluzínky. "Máš v tužce tuhu života. Piš a nepředstírej!" A tak...
(Aforismus, citát, říkanka » Ze života)
Vymyslel jsem pár aforismů.