Výběr autora Fitzi

Já chci být někým jiným.
Mít pravé srdce, v sobě křik
a žádné žádné kovadliny.

Ja chci bít
povětří.

.


Na modrém plátně -  kresba bílou hrudkou. Jsou tohle křídla,  nebo závěje?    Kdo zvolí znát mě  trnitou a prudkou, ať zku

.   Svléká své velbloudy z kůží - snáz se pak vtahují do jehlic. Středy jsou vyžrané. Skružím  zdobení tvaruje z loje svic.   Odral rok tapety

Můj les je mlhou zlacený a bledým okem hlídá si své rozhýřené počasí  - naprosto bez ceny.   Můj les je v mlze ukrytý, jen špičky trčí - ony nic

Splývavá v záhybech své kůže
po něze hořím z kořenů.
Žádná z manter mi nepomůže -
nevratně prudce vržen nůž dnes. Neusínám, po ramena<

Zmizels mi z tvaru pod rukama, hrnčířský kruh se točí dál. Z loktů mi roste kostival a prsty kroutí hnízda vranám. Jílem jsem chladně objímána.  

Dívám se na krajinu za sklem, jen letmo - volant, cesta, lesy. Nechám si pohled bez noblesy. Z krajiny svítí meze zhaslé.   Jak rány bez krve a f

Děláme tolik věcí, co druhým ubližují  a bojíme se hlavně reakce přísné mámy  Kdy přijde trest, či hůře, kdy selžem sobě sami.  Kdo si toho kdy vši

Vybrala jsem a - už nevěřím mu. Stalo se nám to jako druhým. Pod kůží sílí letokruhy - přetěžko křešem si jaro v říjnu.   Motykou z hlíny chtěj k

Byla jsem v brašnářství a koupila si bič.
Stačí, když stojí někde opodál.
Dívám se na něj celé dny a žal
mi našeptává: teď ho zase znič

Po pokolení z úpatí  hor vyrůstame - dravci,  které ničí, co uchvátí a slabí na dně souvrati nechají smutně zdát si   o úbočích a bystřinách, 

Krátery vykotlaných zítřků pálí nás v očích. Kuráž máme, s nadějí ale křísit kroky za smyslem světa už je amen -   - kdybychom odpovědi znali, kd