Výběr autora Zoroaster

  Zpěv osmatřicátý   Evropa je mrtvá, stala se z ní zahnívající mršina bez rasy ohlodávaná zahnědlými parazity. Její slavná města kypí kvasem bezpr

  Zpěv sedmatřicátý   Od věků platí: Kdo nezná vlastní minulost, nemá ani žádnou budoucnost. Rád bych zvěděl, kdo měl zájem na tom, aby tisícileté

  Zpěv pětatřicátý   Znovu vdechuji jitřní závany života z jarního oparu lesa a v tichém rozjímání sbírám krůpěje rosy stékající po koženém úbočí m

  Zpěv třiatřicátý   „Bohů je osm druhů, zvířat pět druhů a člověk jen jeden druh,“ píše se v Avestě – nejstarší známé védské knize starých Sumerů.

  Zpěv dvaatřicátý   Futurologická scéna z jedné budoucí předvolební debaty: U konferenčních pultů stojí pět kandidátek na funkci prezidentky evrop

  Zpěv jednatřicátý   Přežijí muži jednadvacáté století? Přežijí století žen? Pokud něco v tom smyslu přežije, nebude to patrně muž, ale cosi, co s

  Zpěv devětadvacátý   Zpívám o ušlechtilých ženách naslouchajících Bytostem Světla a Lásky pro vnitřní mír a harmonii s vesmírem. Ony kráčí po Ces

  Zpěv čtyřiadvacátý   Je začátek března, na zahradě mi kvetou petrklíče, vrbičky nad jezírkem se zelenají, včely sbírají pyl z fialových kvítků vř

  Zpěv devatenáctý   Chtěl bych zpívat o rozbřesku, o příchodu nového dne, avšak vnímám teprve stmívání – soumrak dne upadajícího do tísnivé noci.

  Zpěv šestnáctý   Rád bych zjistil, kde jsou hranice lidské pokřivenosti. Kde začíná a kde končí pro mě tak nepochopitelná ochota kráčet po strmém

     Kužely reflektorů Davidova auta se právě rozstříkly do ojíněné aleje za hranicí provinčního města, když se před ním vynořila postava se zdviženo

  Zpěv čtrnáctý   Čím je člověk starší, tím tíživěji na něho doléhají vzpomínky. Taková je už naše doba. Půlku života jsem prožil v reálném sociali

  Zpěv třináctý   Skalním průlomem říčky Kamenice klouže po klidné hladině mezi pískovcovými stěnami pramice s turisty. Na pravoboku loďky sedí sli

  Zpěv dvanáctý   Na jedné lesní pouti mne zastihla příhoda dosud nevídaná. Kráčím ponořen do melancholického přítmí smrkové houštiny přecházející

  Společenský řád Hlavní funkcí společenského řádu je výchova lidí k dobrosti a spravedlivému jednání, jinými slovy k mravnosti. Tam, kde panuje ana

Zpěv jedenáctý   Volání dálek – kdo někdy nečinně usedl na molu mořské zátoky a zahleděl se za horizont modravé nesmírnosti moře, zná ten pocit nekl

  Zpěv desátý   Nechal jsem se svázat do svěrací kazajky, abych jako Londonův tulák po hvězdách mohl proniknout do astrálního světa. Přívrženci nov

  Cesta povznášejících omylů Celý dosavadní vývoj lidstva, který lze nazvat vývojem historickým neboli uvědomělým, jehož počátky se datují od rozkvě

  Zpěv osmý   Na cestě městským lesoparkem se na vysokých podpatcích kolébá přerostlá adolescentka v šortkách. A koho to má před sebou na vodítku?

  Náš chmurný úděl Podvedli nás. Lhali nám, že se staneme součástí svobodné a prosperující Evropy. A lžou nám i dnes, když tvrdí, že členství v Evro