=A tiše promluví…

~~~~~~~~

Cizí a nepoznán
tak dnes on kráčí sám
tichou večerní ulicí
ve starém městě
tam při té jeho cestě
je jedna lampa svítící
naproti v podloubí
snad sochy stály
a bylo tak ticho
sochy ty nikdy nemluvily
tak se u nich zastaví
a tiše na ně promluví.
-
Poraďte mi prosím
stále tu jednu v srdci nosím
a to mě rmoutí a taky bolí
jako bych dostal ránu holí
mockrát jsem ji ztrácel
a mockrát se k ní vracel
byla to láska nekonečná
divoká i nebezpečná.
Ale už rok mě nemá ráda
a to je zrada,zrada,
zrada...
-
Myslel že tam v podloubí
mu ty sochy poradí
tak si tam u té jedné sedí
ne socha,to žena na něho hledí
A tiše promluví…
vždyť ty tu smutníš každý den
mysli si že jsem tvůj sen
sen který jen tobě patří
a počítej do dvou,do tří
i já chci být tvá milovaná
já nejsem socha já jsem žena.
-
Zpoza té sochy vystoupila
ta lampa jenom zablikala
on vidí tu krásku,tebe já znám
já si tě do básní ukládám,
ona se usměje o pusu hlásí
on se snad zblázní z té její krásy.
Měsíc jim zasvítí a hvězdy září
svatbu prý mají 31.září.
No…to se podaří…
A to jim sochy anebo ta lampa
poradily...trochu se tím asi
pobavily.
~~~~~~~~~~~~~~