A tak se stalo před dávnými věky,
kdes daleko u velké řeky,
že syn Bílého vlasu s dcerou rodu,
plavili se v noci spolu,
po hladině dál po proudu.
Bílý vlas zarmoucen skor ztratil hlas,
a tak v tichém zármutku,
k další cestě kázal přípravy.
Vyrazili v ranním rozbřesku,
bez loučení, s notou smutku,
do zpěvu jim nebylo.