stébla

je léto

myslím třináctý rok války

jen v suchých stéblech trávy

cosi zašustí

vzpomínky svoje

tiše vložím do obálky

nalepím známku

snad mi zítřek odpustí

 

ve váze květy

barva rudá jako meče

ztřísněné krví 

nekonečných obětí

okoral léty

tupý pocit, že snad vkleče

méně to bolí

když se střílí do dětí

 

tak buď jak buď

je doba odříkání

dřív plný stůl

dnes zeje prázdnotou

a z nových směrů staré lži

lžou noví páni

ty jsi jen vůl

i se svou samotou

 

každý z nás šel

jak ovce v jednom šiku

zaťaté pěsti

hloupý úsměv na líci 

a hlas svůj odevzdal 

té bandě podvodníků

dnes mlč a sleduj je

jak staví hranici

 

zas nové ohně vzplanou

na nich staří lidé

Giordano Bruno

Jan Hus...nepoučení

držím se stranou

co když trochu tepla zbyde

až popel rozhrabou

až skončí slyšení

 

tak buď jak buď

dnes platí nové mravy

kdo s námi jde

jde vstříc svým osudům

ve jménu pokroku

zas padat budou hlavy

a až to přijde

já už tady nebudu