Ta smutná dívka ze zámku

**~*~~*~**

Než slunce zapadne
rozhlédne se
po městě,zahradě i po cestě,
jezero políbí zahrady pohladí
posledním paprskem
i růže pozlatí.
Za horou slunce se schová
v kostelní věži zvoník už zívá
za tmy pak odzvoní hodina desátá
a to se všude zamykají vrata.
Pak už jen hvězdy a měsíc svítí
a stříbrem měsíce
okna se třpytí
u toho zámku na kraji města
kam vede jen jedna
klikatá cesta.
Za oknem sedává smutná dívka
pro svoji lásku jen si stýská,
slunce ji ráno za svítání
smutek od srdíčka
pryč zahání.
Paprsky osvítí
tu kašnu na náměstí
tam plavou rybky,ty pro štěstí,
zlaté jsou od slunce tak je chytej
o svoje štěstí si zašeptej.

Ta smutná dívka ze zámku
v kašně si chytí zlatou rybku
a pak ji prosí o lásku svoji,
rybka jen špitne
„ať se nebojí“.
Slunce ozáří střechu radnice
a taky kostelní věž,
náměstí,ulice
a k tomu zámku klikatou cestou
jde mladík s kyticí
za nevěstou…
Dívka vyběhne ze zámeckých vrat
dávno už ví,on má mě rád
slunce bude svítit a bude hřát
a vítr v růžích
o lásce píseň hrát…

**~~**