Anotace: Též na ně čekáte?
Nejsem mladík nerozvážný…
můj cit k vlasti není vlažný,
tak jsem se jal pomoc hledat.
Vždyť se národ topí v bídě,
od horní až k spodní třídě,
z bahna se mu nechce zvedat.
Když západní vítr dul,
poutnickou jsem sebral hůl,
půl bochníku a sýr v brašně;
dlouhá pouť mě teď čekala.
Pro štěstí tu jen zůstala
zanechaná mince v kašně.
Ráno bylo celkem svěží,
mířím tam, kde Blaník leží,
snad v nemožné doufaje…
že naleznu skrytý vchod,
z něhož jako o závod
vojsko vjede do kraje.
Zastaviv se před Blaníkem,
nitro mé se třese díkem.
„Kde je, horo, vojsko skryto?“
Však namísto reků voje,
kolem jedou těžní stroje.
Mně jen zvolna dochází to…
„Mor na vás a prašivina!“
Kopce chybí polovina,
lomem novým ukrojena.
Z kamene se cesta staví
teď z Ostravy do Opavy.
Bledý stojím jako stěna.
V kupce malé jako rov
zaleskl se v slunci kov;
po chvíli jej v ruce mám.
Zlomený to zbytek meče…
Dnes se cestou domů vleče,
rytíře již nehledám.
No, těžba tam zatím nejede, ale v dnešním světě... kdo ví, čeho se dočkáme? A těžké časy? Záleží samozřejmě na úhlu pohledu. Ale jak praví klasik: Největší tma je před svítáním...
02.09.2025 21:05:21 | Souputník
Kvalitní báseň, ale že tam jede těžba a žijeme v těžkých časech, tomu nevěřím...asi tam znova pojedu a prozkoumam to víc
02.09.2025 19:02:12 | KarMa
Běda, bledá jsem teď taky-
věřila jsem - na zázraky:-))*
29.08.2025 22:24:03 | cappuccinogirl
Není třeba bědovat,
zázraky se stále dějí.
Nesmíme však lelkovat,
nebo jenom zevlovat,
či jen kecat o naději,
ale na nich pracovat.... :)
30.08.2025 19:09:49 | Souputník