Anotace: O vodě
4:07
Klid noci a rozsvícených displejů.
Vstát a jít,
jít prosit.
Nebo krosit mám,
ne ve dvou,
ne s tebou.
Sám.
Silná síla zvyku,
bourající obyčeje.
Obyčeje obyčejných obličejů.
Tam venku
nikdo není,
nebývá.
A tak v klidu u jezu
poslouchám vodu,
než se ona s Vltavou setká.
Hladí kameny Stvořidel,
meandruje, dýchá.
Vodák do ní pádlo noří.
A tam v náhonu:
česlo a přivaděč,
turbína.
Dráty cosi vedou.
Ryby, raci, žáby,
bobr, vydra i ta divná hydra.
A tam z mostu chlapec s dívkou močí.
Kdo dál?
Než do ní skočí
nahá.
Je odměnou,
přáním,
snem.
Být tak pěnou
mezi stehny.
Znám ji, neznám ji.
Trhám listy
Listy okvětí.
Že by?
Kdo by?
Jak?
Že by, kdo by, jak?
Umělče, ta hra na mostě je nefér, vždyť jeden z účastníků je k ní daleko lépe vybaven:-)))*
19.11.2025 10:33:32 | cappuccinogirl