To pro tvůj krček houslový...

To pro tvůj krček houslový,
jahůdky ňader snad,
já zatoužil jsem, bláhový,
s tebou se milovat.

Jsi nejlepší z vín archívních,
barvu, chuť, buket máš,
a pro tu jiskru v očích svých
tak svůdná se mi zdáš!

Než noc se s jitrem zasnoubí
a rozklene se den,
láska se jako podhoubí
uchytí v srdci mém.

Jako vích touhou vzplanu snad
a nežli do města
vstoupí úsvit i ranní chlad,
budeš má nevěsta.

Noc ještě mladá zdá se být,
já vášní planu již,
a nenaleznu v duši klid,
než budeš má, však víš...

Až ptáci začnou v zahradách
velebit krásu dne,
dál přijímat chci jako v snách
dary tvé kouzelné.

Ač snílkem pouhým zdám se být,
jsem každým coulem muž,
jsi nádherná, já chci tě mít,
tak nezdráhej se už!

Zapomeň na každý svízel,
co potkal by tě snad,
postarám se, aby zmizel,
má lásko, mám tě rád!