Trosečník

Vlny za bouře dmou se
s loďkou si lehce pohrává
vydal se chlápek vstříc touze
než boj s živlem prohrává

Z lodi zbyl jen vrak
na pustém, ostrově zdá se
trosečník nestačí zaostřit zrak
a byl lapen v té kráse

Z ostrova slyšel rytmus vlny
jakmile o písek zavadí
ač je dojmů stále plný
samota mu zatím nevadí

Vydal se vstříc vnitru ostrova
Kolem něj zelená se porost
srdce má těžké jako z olova
hudba oceánu hraje pro radost

A když soumrak ptáky utišil
a do džungle zaválo chladno
trosečník si po cestě pospíšil
hledat úkryt z větvoví jde snadno

V tom vyruší jej tlupa kmene
jenž zde žije v hluboké buši
málokdo si na ní vzpomene
jen trosečníci o tlupě tuší

Tak začal žít s tou tlupou
z trosečníka stal se vládce
každý večer nad ohněm dupou
a po chvíli začne pršet krátce