Anotace: Můžeš mě nazvati lhářem, že ruce k modlitbě spínám, horkost mých slov přetvářkou nazvi a přičti ji k mým vinám.
Spojuji ruce – sobecká přání,
dřív než se setmí jedinou větu
o slzách holky, marnosti lhaní,
já nelžu sobě, celému světu.
Raději mlčet, tichounká píseň
zaznívá nocí, zářící Vega
zlatavou křivkou pohřbívá tíseň,
štěstí je láska, zbytek jsou ega.
Nad hlavou hvězdy děkuji Bohu;
chrání mou duši před chladným děsem.
Děkuji za vše, za to, že mohu
zpívat svou píseň půlnočním lesem.
Nezpívám o bolesti.
12/07/07
28.07.2007 00:51:00 Rádoby zoufalá
siorak: no připadám si vedle Tebe jako děsný blb, ale když Ty máš fakt pravdu pravdoucí..
VIM - tihle robotáci mě dnes fakt baví
13.07.2007 19:27:00 prostějanek
Krásná... poslední slokou jsi tak nějak vystihla můj vztah k Bohu... mám pocit, že kdybych v něj nemohla věřit, bylo by tu pro mě nějak tak prázdno... díky
13.07.2007 12:37:00 shrek1979
sčítám Tvé viny
jsem s počty na dně
ale již z poloviny
vidím, že vyjdeš kladně
super ... nejvíc se mi ale líbí anotace
13.07.2007 12:36:00 Rybí_kost
Nezpíváš, nemluvíš, tichounce předeš svá slova k bohu, nejsou to lži, není to vina, je to jen hříchu kocovina...
Jsme jen lidé...
Hezky spínáš ruce, moje milá...