Návštěva

Anotace: a ještě jednou hinduismus

Bylo půl na věčnost,
tak právě večeře,
když náhle cizí host
zazvonil na dveře.
Otevřel Kristus Pán,
vidí boha indického
(kterého, nevím sám,
však krásného, bohatého).
Jen vítej a pojď dál,
posluž si; jahůdky.
Však víš, čas dávno vzal
vybrané lahůdky.
Proč jsi tak chudobný,
příteli můj milý?
Já biftek lahodný
mám k večeři co chvíli.
Už ve mě nevěří
a nevěří ani v lásku.
Mou svatou večeři
znají jen na obrázku.
Tož to tě lituji,
že nežijí víc v tvém jméně.
Mě lidé milují;
modlí se ke mně denně.
Mě také vzývají,
usmál se Ježíš smutně.
Když strasti mívají,
je vždy modliteb hutně.
To potom klečí v kostele
a mají celé mraky přání.
Zvlášť u smrtelné postele;
bojí se velmi umírání.
Pak se ti ale rouhají,
božstvo teď hlavou vrtí.
Podle mě prosit spíš mají
právě o spásu smrtí.
Když můj věřící prosí,
přichází v čase klidu.
Peníze, květiny nosí
nehledě na svou bídu.
Modlí se ze všech sil
a protože není škrt,
jak jsem už naznačil,
dám mu rád brzkou smrt.
Divné máš chování,
nechci nic s tímhle mít.
Což svědomí nebrání
smrtí se odvděčit?
Musím tě pozvat k nám;
tam bez vysvětlování
pochopíš brzy sám,
že plním jejich přání.

Kam zavál je pak osud,
o tom jsou různé zkazky,
však nechápou doposud,
že oba jsou bohy lásky.
Té rozmluvě rozumět
jenom ten může asi;
kdo viděl obojí svět;
Vatikán-Varánásí.