Po zpovědi

Tváře mně planou...

horečně zakrývám
obnažené srdce
a shledávám důstojnost
po střípcích

deset maličkých Božích slůvek
deset bitev
pýcha prohrála
s dárcem pokání

a olej Svatého Ducha
teď chladí a hojí
kde jsi mi vysekal
svá přikázání
na holou duši

světlo září dveřmi dokořán
do tajných komůrek
a darovaná čistota a spravedlnost
mne opájí jak víno

Děkuji moc za odpuštění, Kriste...

...já už to fakt víckrát neudělám...

prsty mé mysli jemně zkoumají
rozsah škod
na zahanbené obolavělé duši
bude to dlouho trvat,
než se mi zase obrní hroší kůží...

..srdce si těch deset slov pamatuje lépe než hlava...