obřízka srdce

Anotace: ...asi dlouha báseň o pokání...

Obřezej mně moje srdce
svojím nožem kamenným
chci být čistý z mého hříchu
udělej mne svobodným

To místo, co nejvíc skrývám,
Tvému noži vydávám
odřízni hřích podle svého
hranice Ti nedávám

Tam, kde mne to nejvíc bolí
místo nejvíc citlivé
místo, kde se nejvíc stydím
odteď už je v moci Tvé

Radši utnu pravou ruku
radši oko vytrhnu,
nežli skončit, Bože, v pekle
radši hřích svůj odvrhnu

Sám rozhodni o mém hříchu,
odřež vše, co patří pryč
vím, že znáš mne dokonale
od mých dveří vlastníš klíč

Sám Ti svůj klín odhaluji,
řízni, Bože, řízni už
než odvahu zase ztratím
odkrýt všechno jako muž

To, co dneska Tvoje ruka
spravedlivá odkrojí
nikdy, Bože, nechci vidět
nikdo to zpět nespojí

Tvůj nůž ostrý jako břitva
úplně mne odkryje
zlomí všechnu moji pýchu
moji krev mi vylije

I kdyby mi slzy tekly
tou strašlivou bolestí
kdyby srdce umíralo
ostudou a lítostí

Kdyby pýcha přemlouvala
co si lidé pomyslí
kdyby vzdor můj nechtěl býti
na Ježíši závislý

kdyby srdce po svém hříchu
neústupně volalo
kdyby srdce vzdorovitě
poslechnout Tě nechtělo

Na své srdce vezmu důtky
na holou mu naložím
pak ho zbité přede všemi
bez soucitu obnažím

Vlastním hlasem odsoudím ho
jeho hanbu odkryju
na Golgotu kříž ponese
tam ho na kříž ho přibiju

Na kříži ho ukřižuji
potupené, nahaté
bez milosti nechám umřít
všechny hříchy duše své

Tvoje láska nevýslovná
každou ránu vyhojí
i kdyby mi zbyla jizva
mé srdce se nebojí

I kdyby mi zbyla jizva
na tom místě citlivém
radši budu, Bože, s Tebou,
než být celý v pekle svém