Anotace: *** tak nějak napůl pravda
Děvče, zastav a ohlédni se.
Pořád říkáš, samý zmar.
Není toho zrovna málo,
jen jsi ztratila paměť.
Každý má v tomto světě
svoje místo.
Víru, že někomu na něm záleží.
Mně, na tvém podvědomí
a to není málo.
Odhoď své tíživé sny
plné mrtvých obživlých lidí.
Jde z nich strach.
Já ti neublížím.
Nechám tě vyspat, o lásce snít.
Vše, co prožíváš, vyrábí Tvůj mozek.
Žij pro dnešek a já Tě zbavím
nočních můr.
Jsem Tvoje vědomí, tak tomu uvěř,
že Tě má někdo rád.
Zítra, až vstaneš bude líp.
Děvčátko nenechá se tížit svými sny, ráno připluje roztoužený den, přivine se a nechá se nést větříkem. Od zítřejšího rozbřesku, už nebude jediného dne bez lesku, možná nějaká ta šmouha, ty si poradíš ...žádné ouha.
23.09.2009 14:56:00 | strawbery