Anotace: O vděčnosti za to že máme naději, která sahá až za hranici života... (a někdy je dáno tu naději pocítit téměř hmatatelně)
...
Bolest a slzy
i slova plná díků
v jediném okamžiku
v té samé hořké chvíli
kdy jsme zakusili,
že smrt
je vteřina
kdy věčnost
roztíná
cestu prostorem a časem...
Opona stržena
a do tmy náhlým jasem
září,
kde čekáš prázdné nic,
světlo,
zář Lásky bez hranic...
/
Právě jsem ji četl vedle mě sedící kolegyni a ta řekla - krásný.
Já se k ní přidávám.
11.08.2011 11:37:00 | René Vulkán