Učiň mne prosím studánkou
z které prýští voda
která síly dodá
znavenému poutníku
ano, i já jsem poutník
také znavený
na cestě mezi kameny
zranil jsem si více než kotník
a tak tiše sedím
a čekám až
poteče voda jako předtím
tam, v ráji, pomalu otvíráš
mé oči plné prachu
již nechci jít
po cestě plné strachu
chci vodu čistou pít
znovu pít doušky plnými
tu vodu průzračnou
sladší než maliny
a je jí tam dost
i pro mě
jmenuje se radost
chce téci v každém domě
tak pojďme !
dveře již otevřme
pijme
král pokoje nás nevyžene
vždyť On chce s námi být
pokořme se
přijměme lásku, vždyť zdarma je
a chtějme hříchy odhodit
k Ježíši, lásce se obrátit.
Děuju za komentář u mé básně moc s emi líbí že píšeš hlavně básně o víře v Boha a podobně...jen tak dál.-)))
14.08.2006 20:32:00 | Brenda Monique