Anotace: A znovu o naději. Vždyť bez té se nedá žít a proto si ji třeba i vymýšlím.
Krásné oči máš
hluboké byly
už na nic nečekáš
jen ty ti zbyly
světlo v nich ale ještě je
kapička naděje
troška, jen málo
že moc tě to stálo ?
slyšel jsem
že kdosi je
že je naděje
a prý není to sen
že on je a já jsem
a tak tě hledám, tajemný duchu
mám tě už v uchu
dál jsem tě však nepustil
sebe více jsem si oblíbil
pomoz mi prosím
nauč mne jinak žít
na stéble visím
nemohu se hýbat, pít
a tak jsi moje poslední naděje
prosím dej, ať natřu ty veřeje
ať prohlédnu, vyhlédnu ven
ať poznám a chci lásku jen.
Dlaně Boha člověk zažije a hlavně prožije až v životní krizi, kterou jsi zřejmě ještě neprodělal (promiň, pokud se mýlím). Můj přerod z ateisty, přes jistou náboženskou skupinu, až po vážnou nemoc a vážné životní problémy rozkvetl ve vnitřní svobodě víry, která nikam nepatří, a přece je! Věřím v Boha, dokonce i v ateistech. Forma víry totiž není důležitá, důležitá je LÁSKA, pro kterou tu my lidi jsme...
05.09.2006 21:24:00 | Levandule
Ano Brendo. Je to doopravdy o víře. Nebo spíš o hledání víry, lásky, naděje. Věřím, že Bůh je, věřím, že Ježíš zemřel za náš hřích. Ale, zjednodušeně řečeno, žiju, jako bych tomu nevěřil. A prévě proto hledám to, co hledám.
21.08.2006 00:12:00 | Šantir
Kutie...skoro jsme brečela ..je to o víře doopravdy?Jeden skvělej kluk je v klášteře a mě moc a moc vchybí a tyhle slova !!! je to nádhera i když mě to nutí vzpomínat musím si tuhle násničku opsat !!!Udělalas mi takovou radsot ani nevíš.-)
20.08.2006 23:45:00 | Brenda Monique