Já slyším a přec hluchá jsem
i oči mé jsou nevidoucí
tak moc chci běžet za Otcem
žít v Jeho lásce nehynoucí
Mé srdce plesá radostí
když v Tvé blízkosti tluče
chci žít plná Tvých milostí
a skrýt se ve Tvé ruce
Chci patřit Ti a být jen Tvoje
svým žitím hlásat krásnou zvěst
však neklidné je srdce moje
i když chce Tvé slovo nést
Můj Králi, prosím, dej mi poznat
že bez Tebe je žití trest
ať Tě můžu navždy volat
Tebe ve své duši nést
No, mám pocit, že Epona netrefila ani jeden hřebík...ač chápu, koho myslíš, nemám takovýto typ opěvování ráda...a nevím, jestli se to líbí i Jemu...podle mne ne...ale mohu se mýlit :-)
24.08.2006 23:17:00 | no
Ten začátek je krásný, ale od toho ruce mi připadá, že to sklouzlo na trochu jinou kolej. Začalo to otcem a pak mi připadalo jako by si mluvila o příteli. Možná je to jenom klamné zdání, ale i tak je to silné sdělení, pěkně zveršované bez výrazných keksů v rytmu a celkově se mi to líbí.
24.08.2006 18:49:00 | Epona
v tvých slovech je síla - dávám 100 jako osoba ač bez vyznání přece věřící (snad je to srozumitelné)
24.08.2006 16:58:00 | Sandra_T