Anotace: příběh o muži, jenž se v zoufalství upsal satanovi.
Sbírka: Jezero marné touhy
Světlo svíce temně hoří
tíha skutku mě moří
Mám touhu se tkát
tam, kde stojí akát
Mou mysl sužuje prokletí
plete se mi jak klestí
Anděli, modlím se k tobě
jsem už jednou nohou v hrobě
Ach Anděli,kde jsi, kde
já tu stojím, ty víš přeci zde
Proč mi nepomáháš
kde se jen schováváš
Rány osudu....
zatloukají mě do sudu
Svazují mě a já umírám
Anděli! pohledni k mým ranám
V červené záři postava, snad Ďábel
proklet budiž Ábel
Zoufalství mě dohání ke smlouvě s ním
doufám, že jen sním.
Je to noční můra, je to zlo
mlžící se jak sklo
Strach a šílenství stávají se mi spojenci
spolu svázány věčnými pletenci.
Krvavý hroz brku
bodá mou třesoucí ruku
a krev stéká po papíře
umírá ve mě záře
krvavý podpis vše stvrdil
já jsem se tak modlil
ale nedostal jsem nic ani naději
teď však k záhubě větší spěji
Ale kde se bere ta radost
proč sem i navrací moje mladost
Jsem sám zmaten a nerozumím to mu
povím to jemu
Ale On tu už není
vše se asi změní
čekám už jen klidně
s rukama v klíně
na konec.