CHRÁM ČASU

Jen s tichem hvězdy při modlitbě

si kdesi v duši přemítám –

co vzal jsem druhým, co dal Tobě

i v temné noci, kdy jsem sám.

Hrot utrpení setrvává

u srdce našich mámení,

kde stálá žízeň dětsky hravá

chce plamen s vichrem zhášení.

Autor ARNOKULT, 05.10.2019

Přečteno 324x

Tipy 10

Poslední tipující: jenommarie, Frr, Kapka, zdenka, vlnka, šerý

Komentáře (4)

Komentujících (2)

Komentáře

Má dáti dal, podepsáno sečteno v životě vždy platí. Moc hezká :-)

05.10.2019 14:00:45 | vlnka

Vlnko - neznám Vás. Mám Vás skutečně rád. Doufám, že se neurazíte - jde o kosmické "souznění" - zcela bez hmoty!

05.10.2019 16:42:41 | ARNOKULT

Děkuji, chápu to, vesmírné vlny se šíří prostorem, s někým v akordu vibrují s jiným falešný tón zahrají :-)

05.10.2019 18:00:27 | vlnka

Ano, ano, ano. Jsem pouze Blbcem Kultem. Naprosto ničemu nerozumím!

05.10.2019 20:37:22 | ARNOKULT

Návštěvnost