Modlitba pro slunce v duši.

Anotace: Věnováno všem těm,kteří bojují s Depresí.

Modlitba pro slunce v duši

Prázdný,holý ruce.

Studený,bolavý srdce,

v sobě mám.

V duši chtěl bych svit slunce,

však z mraků prší dál.

A tak se ptám,

kdy se dočkám,

jest-li ještě doufat mám.

Ranní svit do oken praží.

V mojí mysli stále prší.

Obličej do polštáře vtisklí,

do hladiny louží,žalem přispívá.

Útěchu často hledám v internetu.

V sobě se uzavírám světu.

Rozhořčením mi hořknou sliny.

V zrcadle nevidím člověka,

nýbrž siluetu,

temnější než všechny stíny.

Co chtěla by spatřit světlo světa,

však křídla ni chybí k letu.

Dny nepočítám,

oči často obracím.

V mysli sám sebe objímám.

Lžu si,že jsem nad věcí.

Hlava mi často bolí,

a srdce v křečích se mi svírá.

Už vím,co zlo rodí,

a singls často zžírá.

Mysl plnou žalu a závisti mám.

I když se budím,

i když usínám.

A tak přání k bohu posílám.

Aby mi pomohli z louže vstát,

když přijde ráno.

Abych nemusel se bát,

až budu stát před nebeskou bránou.

Klečím na kolenou,

anděly o pomoc prosím.

Ať neopomenou ty,

co nepoznali lásky štěstí.

A tak zatím plavu dál.

Pohání mě motivace.

Pro souš opodál.

Kde už nebudu sám a ztracen.

Tam,chtěl bych vytrhat řádky,

utopit chvíle.

Ty časy co utrhly mi křídla ,

když ztratila se síla.

Chci říct stop,

jednou konec musí přijít.

Je to jak rozbouřený moře,

ve kterém se musím najít.

Chci zabít deprese,

zkrotit ty stavy.

aby slunce vrátilo se do mojí hlavy.