Snad hvězdy někde před oponou,
za mrazivého temna dní,
naleznou mysl otevřenou,
jež daruje mi věčné sny.
U břehu s láskou nekonečnou,
myšlenkou zcela poslední,
mé oči plakat nepřestanou,
než Slunce duši rozední.
Hezká :-)
12.03.2020 18:33:15 | Dobrodějka
Krásná, líbí se mi. "ST" ;-)
12.03.2020 09:25:44 | jenommarie
Děkuji. Dlouho jsem nic nenapsal. Přišlo to opět "odjinud".
12.03.2020 09:47:27 | ARNOKULT