V zahradě Eden

V zahradě Eden

Anotace: Znáte to??? Vyléz..nevylézt... Radím vylezte k Bohu a nechte se přikrýt od něj...

V křoví se krčím sám
Kolem jas bodá
Vyjít ven k lásce
Touha mne hlodá
A odložit fíkový list
Autor Ik, 16.03.2007
Přečteno 417x
Tipy 1
Poslední tipující: Agniezka
ikonkaKomentáře (9)
ikonkaKomentujících (3)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

A nedá se k tomu nic dodat, jen poděkovat a přijmout...
Opatruj se, vzácná duše a prožij pěkně svátky

06.04.2007 07:03:00 | Ik

To určitě...vlastně myslím, že Kristu pomoci nemůžeme, dřív než jsme se narodili, už bylo dokonáno...

06.04.2007 07:01:00 | Ik

Máš pravdu, v básních popisuji své pocity a zkušenosti, takže mě odhalují víc, než si jsem ochotna připustit. Okamžik poznání Boha a Krista pro mě není identifikovatelný, jelikož jsem už od malička byla vedena ke křesťanství, ale s životními zkušenostmi a "prohrami" se můj vztah k Bohu měnil. Občas jsem začala pochybovat o jeho láskyplnosti, ale nikdy jsem neztratila víru v něho. Časem jsem pochopila, že vše, co se dělo, bylo v můj prospěch. Jeho "zkouškami" jsem došla k určitému stupni poznání, především poznání sebe. Dnes můžu říct, že všeho moc škodí, i ideálů o pomoci Kristu v jeho utrpení...

05.04.2007 19:31:00 | Inge

Ahoj,
děkuji ti za komentáře, nemusíš se bát, nezranily mě. :-)) Možná si ubližuji nevědomě. Svoje srdce si chráním jak jen to jde, ale taky potřebuji milovat a když se setkám s laskavostí, jsem z toho v ... Můj vztah k Bohu a Kristu je silný, právě proto že mám naději a víru v jejich lásku, milosrdenství, "lidskost", spravedlnost, se kterou se člověk v životě tak málo potkává. Taky respektuji jiné názory a vyznání, byť jsou mému srdci vzdálené. Nutit někoho ke změně vyznání mi příjde barbarské a ještě takovým brutálním způsobem, jaký jsi popsal... Jsme přece svobodné bytosti, teda svobodné myslím v Bohem určených mantinelech poznání. Ale napsala jsem toho na mě a o mě až příliš moc. Tak hezký den a ještě jednou díky.

03.04.2007 12:08:00 | Inge

Ano, Anye!
Ale je to tak, že není cesta se schovávat a tvářit se, že jsem OK, ale vylést s pokorou k Bohu, nechat ostatní, ať vidí tu hanbu a nechat se přikrýt koženou suknicí od Boha. To ukazuje na to, že něco umřelo místo nás (ta kůže) a přikrylo naši hanbu- obraz Krista. když se na nás Bůh dívá, vidí nás přikryté Kristem...(Teda když človíček tu výměnu přijme) A člověk si hází klacky pod nohy,ale to hlavní je uděláno- nová skutečnost ve vztahu s BOHEM. Už není nahatý v křoví, ale oblečený do nového roucha spravedlnosti...

02.04.2007 20:09:00 | Ik

Tak jsme všichni odložili ten fíkový list kousli do jablka a škemráme ať to jde vrátit a na cestě si házíme další klacky pod nohy co?")
Nebo mám alespoň ten pocit..
Moc hezká

02.04.2007 19:58:00 | Fosca

Děkuji, budu moc ráda.

30.03.2007 15:52:00 | Inge

děkuji moc. Inge. Zrovna od Tebe je to strašně milé. Když čtu Tvé básně, zdá se mi, že literárně jsi o 3 třídy výš. Zdají se mi trošku smutné. jestli chceš, zkusím Ti tam něco napsat?

22.03.2007 07:41:00 | Ik

Tvá báseň mě dostala, úplně jsi vystihl jeden můj starý sen.

21.03.2007 09:08:00 | Inge

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí