Moje láska a cesta do neznámých výletu

Opora odezvy prohlubuje slunce bez štěstí znalosti omamných intrik sebebrzdi léčivosti osudu bourá náklonnost neznámého tvora který se rouhá před dědicům pochodně národa co je to znalosti sebelítosti sám nevím jen to chladno tvého nitra mě rozprostírá do továrního pocitu sebezničení já proslov děsivých nocí ty stojící kapitaluce bez sladkých slov mé slzy zrazují odpadlost tvého ticha zradnost dalnoveku mě prozradila u tvých cest oči těžké tápající po tvých kajicnostech nepřetržitě čekání těžce žijící dojemnost citů vzbuzuje tvůj klad co nemá konec tam někde na konci odpuštění snad jen to kouzlo ten klid samoty zvítězí nad nemocí sebepoznání.